ZELENÁ VÝSTAVA

Vzdělávací výstavy pro žáky základních a středních škol graficky uzpůsobené i pro robotické čtení pro nevidomé a doplněné o multimediální doprovodné prvky.

 „Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“

 

 

Přednáška T. G. Masaryka z roku 1920 na téma J. A. Komenský

 

Myslitel a spisovatel Jan Amos Komenský byl tvůrcem nového pohledu na pedagogiku a zabýval se společenským uspořádáním.

Jan Amos Komenský se narodil v roce 1592 v Nivnici. Od roku 1608 navštěvoval latinskou bratrskou školu v Přerově, odkud přešel studovat protestantské univerzity v Německu. Zajímavostí je, že právě tehdy si ke svému jménu přidal "Amos" jako odkaz k biblickému učení. Jeho rodina se hlásila k církvi jednoty bratrské a on sám se stal českobratrským duchovním. Po studiích působil v Přerově jako kněz i učitel.

Jeho životní osud ovlivnila jedna z nejvýraznějších událostí sedmnáctého století - bitva na Bílé Hoře a následná třicetiletá válka. Během tohoto období zažily české země rozsáhlou vlnu rekatolizace. V roce 1621 se musel Komenský jako příslušník protestantské církve i s rodinou skrývat, nejprve na východě Čech, na konci dvacátých let pak odešli do polského Lešna, které bylo s přestávkami jeho domovem až do roku 1656.

Možnost návratu do vlasti, k níž se ve své práci nadále vztahoval, zhatil Vestfálský mír. Místo toho tak cestoval po Evropě a jako osobnost si získal věhlas napříč státy, které později aplikovaly jeho poznatky o modernizaci školství, na které začal pracovat od prvních učitelských zkušeností v Přerově. Během cest navštívil Anglii, Švédsko, Uhry nebo Nizozemsko.

Právě Amsterdam se stal jeho dalším domovem po roce 1656, kdy v Lešně došlo k požáru a on přišel o značnou část své práce. Ve své osvětové činnosti pokračoval až do své smrti v roce 1670. Pohřben je v nizozemském Naardenu, nad jeho památníkem však má záštitu Česká republika.

Dílo Jana Amose Komenského

Práce Jana Amose Komenského se orientovala dvěma základními směry - jedním je filozofie společnosti s teologií a druhým pedagogika.

Nejvýraznějším příspěvkem filozofické rozvahy o struktuře společnosti se stal Labyrint světa a ráj srdce, který vydal v češtině a poprvé v roce 1631. Satirická alegorie pracuje s několika základními postavami - Poutník, jenž prochází světem, který přirovnává k labyrintu a seznamuje se s jeho jednotlivými prvky, Všudybud, který slouží jako průvodce, a Mámení, které určuje správný výklad viděného. Přitom jsou poutníkovi nasazeny brýle a uzda, které zkreslují viděné, on však koutkem oka vidí realitu se vší falší a nesvobodou. Na konci zjišťuje, že jedinou správnou cestou je žít s boží láskou v srdci. Filozofii se Komenský dále věnoval třeba v Obecné poradě o nápravě věcí lidských nebo Hlubině bezpečnosti (1633).

Za především teologický text je považován Kšaft umírající matky jednoty bratrské z roku 1650, který reagoval na rozpad církve jednoty bratrské a její nejasnou budoucnost. Jako dědice jejích myšlenek neviděl Komenský duchovní, ale český národ jako celek. Smutek nad situací vyjádřil už v dvacátých letech v díle Truchlivý. Jednota bratrská po rekatolizaci zažila výrazný útlum. Jiným příkladem duchovního díla jsou Přemyšlování o dokonalosti křesťanské či Listové do nebe, což je publikace fiktivních dopisů chudých směřovaných Kristovi.

Na směřování pedagogiky mělo vliv několik publikací. Velká didaktika byla teorií vyučování, kterou vydal v roce 1657 a měla ambici přetvořit pedagogiku v standardizovaný vědní obor. Informatorium školy mateřské se zabývalo výchovou v předškolním věku. Nejslavnější je potom Orbis Pictus, kterou vydal roku 1658, česky nazvaná Svět v obrazech, která prezentuje jeho metodu školy hrou a tak jako učebnice latiny disponuje množstvím ilustrací, které mají výuce pomoci.

Místa spojená s Komenským

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského - muzeum založené v roce 1892 bylo vytvořeno s cílem zachovat tradice českého školství, knihovna existuje od roku 1919. V roce 2011 byly sloučeny do jednoho a sídlem instituce je Valdštejnská ulice v Praze, konkrétně Dům U Zlatého slunce a Dům U Zlatého šífu. Knihovna potom nadále sídlí v Mikulandské ulici.

Univerzita Jana Amose Komenského - pojmenování po tzv. Učiteli národů získala jedna z nejvýraznějších soukromých vysokých škol se sídlem v Praze, která disponuje statusem univerzity. Oborová nabídka studia zahrnuje převážně společenské vědy - od pedagogiky, přes hospodářskou správu, mediální studia až k bezpečnostním studiím.

 

Hlavní pedagogické názory

Vysoce oceňoval význam výchovy. Podle něj by žádné dítě nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze alespoň poněkud vychovat.

Výchova dítěte má podle něj tři hlavní cíle:

  • poznat sebe a svět – vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech
  • ovládnout sebe – výchova mravní
  • povznést se k Bohu – výchova náboženská

Klade důraz na význam kázně. Odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je v určitých případech připouští.

Ve svých spisech navrhoval Komenský tuto školskou organizaci:

  • od narození do 6 let má být dítě vychováváno doma. Obsah výuky stanovil v příručce pro rodiče Informatorium školy mateřské
  • od 6 do 12 let navštěvují děti školu obecnou, která by měla být v každém městě i vesnici. Škola je pro chlapce i dívky. Vyučuje se čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie (učení o přírodě a společnosti), zpěv, ruční práce. Vyučování probíhá dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne.
  • od 12 do 18 má mládež navštěvovat školu latinskou, která by měla být v každém městě. Základem vzdělání je sedmero svobodných učení (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a múzika), přírodní vědy, zeměpis, dějepis, matematika a jazyky jako latina a řečtina. Komenský ovšem doporučuje i jiný jazyk, aby se každý dorozuměl se svými sousedy (němčina).
  • od 18 do 24 let slouží ke vzdělávání akademie, která by měla být v každé zemi. Jde o vysokou školu, kde by se studovalo bohosloví, práva nebo medicína. Důležité je i vzdělání náboženské a filosofické. Vysokou školu nazývá akademie, protože univerzity byly katolické, chtěl je tedy odlišit od protestantských.

Po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat. Zdůrazňoval ale, že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé.

Poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Ve třídách by měli být žáci stejného věku a stejné úrovně znalostí. Pokud je ve třídě větší počet žáků, doporučuje pro učitele pomocníka (ve třídách bývalo 80 až 100 žáků). Každá třída by měla mít svou místnost pro výuku, každý žák by měl mít učebnice, učitelé by měli mít poznámky, jak s učebnicí pracovat.

Při výuce samé aplikoval Komenský tyto zásady:

  • zásada názornosti – přímá žákova zkušenost
  • zásada systematičnosti a soustavnosti – učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi. Je třeba zajistit soustavný vzdělávací režim
  • zásada aktivnosti – žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností, využívat je v praxi
  • zásada trvalosti – je třeba soustavně učivo opakovat
  • zásada přiměřenosti – učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí

Děti dělil podle nadání:

  1. bystré, dělají radost
  2. bystré, líné
  3. bystré, vzpurné
  4. s nedostatkem bystré mysli
  5. s nedostatkem bystré mysli, líné
  6. s nedostatkem bystré mysli, vzpurné

Rodiče a učitel mají být vhodným příkladem pro dítě a vést jej ke správné životosprávě. Doporučuje vhodnou stravu, střídání práce s odpočinkem, dostatek spánku (8 hodin) a péči o hygienu těla.

 

 

72 jmen české historie
Dějiny udatného českého národa
Historický magazín
Komenského mapy
Muzeum v Přerově
Nepohodlní
Putování Jana Amose
Staleté kořeny


Diogenes znovu naživu
Labyrint světa a ráj srdce
Labyrint světa a ráj srdce - četba
Učitel národů
Úžasné životy
Cesta světla z roku 1920
Didactica magna z roku 1913
Haggaeus redivivus
Historie o těžkých protivenstvích církve české
Hlubina bezpečnosti
Hlubina bezpečnosti z roku 1864
Jak zahnati lenost ze škol
Kšaft umírající matky Jednoty bratrské z roku 1879
Labyrint světa a ráj srdce
Labyrint světa a ráj srdce z roku 1862
Labyrinty - brožura Muzea Jana Amose Komenskeho v Přerově
Listové do nebe
Nedobytedlný hrad Jméno Hospodinovo
O sirobě
Orbis Pictus z roku 1883
Přemyšlování o dokonalosti křestanské
Přemyšlování o dokonalosti křesťanské z roku 1918
Smutný hlas
Stručná historie církve slovanské
Truchlivý
Truchlivý z roku 1622
Via Lucis
Zpráva a naučení o kazatelství

Veškeré foto, audio, video a knižní materiály umístěné na tomto vzdělávacím portále jsou výhradně pro účely doplnění konkrétní výstavy
a je zakázáno jakékoliv kopírování, šíření obsahu třetím stranám.  Další distribucí se uživatel vystavuje postihu porušení autorského zákona.