ZELENÁ VÝSTAVA

Vzdělávací výstavy pro žáky základních a středních škol graficky uzpůsobené i pro robotické čtení pro nevidomé a doplněné o multimediální doprovodné prvky.

Tomáš Baťa

3. dubna 1876 Zlín – 12. července 1932 Otrokovice), československý podnikatel, král obuvi – tvůrce světového obuvnického impéria, starosta Zlína (1923–1932), veřejný činitel. Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil r. 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí, byl jedním z největších podnikatelů své doby.

Zavedl originální metody řízení výroby a obchodu a také systém motivace pracovníků (Baťova soustava řízení), dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Rozsahem svých aktivit (35 oborů výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí) působil na úroveň podnikání v Československu, nízkými cenami svých bot ovlivnil profil spotřebního průmyslu. Spolu s budováním svého továrního areálu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou; ze Zlína se tento styl šířil spolu s Baťovými továrnami do dalších míst v Československu, Evropě a Severní Americe. Vytvořil rozvětvený vzdělávací systém. Své zaměstnance motivoval k využívání zdokonalovacích kursů celoživotního vzdělávání, zřídil pro ně odbornou školu (Baťova škola práce pro Mladé muže a Mladé ženy). Jako starosta Zlína prosadil zavedení experimentálních forem veřejného školství (zlínské pokusné školství). Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy k moderní péči ve městě a regionu. Prosazováním projektů dálkové železniční, letecké, říční a silniční dopravy mířil ke zlepšení soustavy komunikací v rámci zlínského regionu i celého Československa. Velkou celoživotní oporou Tomáše Bati, jak v soukromém životě, tak i v podnikání, byla jeho žena Marie, vídeňská Češka z velmi dobré rodiny. Byla velmi činnou v sociální a zdravotní sféře. Díky svým aktivitám se stala velmi uznávanou osobností ve Zlíně.

Baťovy závody, je název velké české obuvnické firmy, kterou založili sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťové ve Zlíně v září 1894. Firma nesla až do změny právní subjektivity v roce 1931 jména obou bratrů. Od roku 1932, po tragické smrti Tomáše Bati, jednoho ze zakladatelů firmy, na základě Dědičské smlouvy, převzal veškerý majetek firmy Jan Antonín Baťa. V roce 1939 jsou v důsledku politické situace slovenské závody vyčleněny pod „Baťa, Slovenská účastinná spoločnosť“ se sídlem v Šimonovanech. Český koncern Baťa zasahoval v okamžiku svého znárodnění do čtyřiceti výrobních odvětví. K 1. lednu 1949 byly zlínské závody Baťa přejmenovány na Svit. Ze slovenské firmy Baťa vzniklo několik společností, výroba obuvi byla spojena se Závody 29. augusta (ZDA) v Partizánském.

Po druhé světové válce byly Baťovy továrny v socialistických státech znárodněny bez náhrady. Pobočky v kapitalistických státech zůstaly v rodinném majetku a byly řízeny jak z Jižní Ameriky - Jan Antonín Baťa, tak Severní Ameriky - z Kanady, rodinou jr.Tomáše Bati.

Současná evropská centrála firmy je ve švýcarském Lausanne. Centrála pro Česko je opět ve Zlíně.

Guinnessova kniha rekordů firmu Baťa označila[kdy?] za "Největšího prodejce a výrobce bot" všech dob, protože podle nich za svoji existenci firma prodala již přes 14 miliard párů bot.

Emil Kolben

1. listopadu 1862, Strančice u Prahy – 3. července 1943, Terezín) byl jeden z nejvýznačnějších českých elektrotechniků a podnikatelů, zakladatel továrny Kolben a spol. a generální ředitel a hlavní akcionář Českomoravské-Kolben-Daněk (ČKD). Zemřel v koncentračním táboře Terezín.

ČKD (původně zkratka z Českomoravská-Kolben-Daněk, po znárodnění podniku se zkratka nerozepisovala) byl jeden
z významných strojírenských československých podniků, vzešlých z průmyslu Rakouska-Uherska druhé poloviny 19. století. Dnes se značkou ČKD v názvu působí v Česku několik menších společností.

V roce 1871 byla založena akciová společnost První Českomoravská továrna na stroje v Praze a na ploše přes
10 ha postavila svůj závod v Libni u Prahy. Mezi její velké realizace patřila i Petřínská rozhledna či Průmyslový palác na Pražském výstavišti. Na přelomu století zahájila výrobu kolejových vozidel, v roce 1907 pak spolu se společností Ringhoffer založila výrobce automobilů Praga.

Roku 1896 založil ve Vysočanech inženýr Emil Kolben společnost Kolben a spol. O dva roky později fúzovala se společností Pražská a.s. a vznikla tak Elektrotechnická a.s.. Od roku 1901 vyráběla kompletní vybavení pro vodní elektrárny.

V roce 1854 založil Čeněk Daněk v Karlíně společnost Daněk
a spol. Ta se roku 1872 sloučila se společností Breitfeld & Evans a vznikla tak Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk i spol. Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení dolů a potravinářského průmyslu.

Roku 1921 se První Českomoravská továrna na stroje v Praze sloučila s Elektrotechnickou a.s. a vznikla tak Českomoravská – Kolben. Ta se v roce 1927 spojila
s Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. a vznikla Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD), největší strojírna v tehdejším Československu. V čele podniku stál Emil Kolben, a to až do roku 1939, dne 6. června 1943 byl zatčen nacisty.

Václav Klement

16. říjen 1868 Velvary – 12. srpen 1938 Mladá Boleslav) byl český knihkupec a později podnikatel, zakladatel automobilky Laurin & Klement v Mladé Boleslavi.

Roku 1895 si koupil Klement jako technický nadšenec jízdní kolo značky Germania od drážďanské firmy Seidl & Naumann. Kolo se mu však brzo po zakoupení porouchalo, proto Klement napsal firemní pobočce do Ústí nad Labem dopis s žádostí o opravu. Firma mu na jeho český dopis odpověděla velmi stručně v tom smyslu, že požaduje-li odpověď, musí zákazník používat „pro nás srozumitelný jazyk“ (tj. němčinu). Tato odpověď Klementa natolik rozčilila, že se následně rozhodl společně s Václavem Laurinem začít vyrábět vlastní jízdní kola pod vlasteneckou značkou Slavia.

Tak byla založena v Mladé Boleslavi firma Laurin & Klement. Díky úspěšnému prodeji jízdních kol společnost od roku 1899 začala vyrábět motocykly a protože i jejich prodej stoupal, přišla roku 1905 s výrobou automobilů. Jedním z prvních motocyklových a automobilových závodníků za značku Laurin & Klement byl i Klementův přítel hrabě Saša Kolowrat.
V roce 1925 došlo ke spojení automobilky se Škodovými závody v Plzni, mladoboleslavský závod se stal jedním z řadových výrobních závodů Škody a roku 1930 přeměněn na samostatnou Akciovou společnost pro automobilový průmysl; Václav Klement působil jako generální rada bez přímých výkonných pravomocí.

Laurin & Klement byla od roku 1895 obchodní značka českého výrobce jízdních kol, motocyklů a automobilů, kterou v roce 1925 koupil strojírenský podnik Škoda, čímž došlo ke vzniku dnešního výrobce Škoda Auto.

ŠKODA AUTO a.s. je největší český výrobce automobilů. Sídlo společnosti je v Mladé Boleslavi, kde je i největší výrobní závod, v rámci ČR má dva další výrobní závody v Kvasinách a ve Vrchlabí. Od roku 1991 je součástí koncernu Volkswagen. Dlouhodobě je největší českou firmou podle tržeb, největším českým exportérem a jedním z největších českých zaměstnavatelů.

Ignac Šustala

německy Ignaz Schustala; 7. prosince 1822 Kopřivnice – 29. ledna 1891 Vídeň) byl český podnikatel, zakladatel Kopřivnické vozovky, pozdější automobilky Tatra.

Tatra je český výrobce automobilů sídlící v Kopřivnici v Moravskoslezském kraji. Je třetí nejstarší existující automobilkou světa s dosud nepřerušenou výrobou. Podnik vlastní od roku 2013 ostravská společnost Tatra Trucks a.s. (dříve Truck Development a.s.).

TATRA VÁS DOSTANE DÁL

Kopřivnická automobilka, známá pod značkou TATRA, se řadí mezi nejstarší automobilky světa a svou více než 116letou nepřetržitou činností značným způsobem ovlivnila automobilový průmysl nejen
v České republice, ale i zahraničí. Od března 2013 je společnost TATRA TRUCKS ve vlastnictví českých akcionářů a prochází restrukturalizací pod vedením generálního ředitele Petra Karáska s cílem zefektivnit výrobu a prodej.

TATRA TRUCKS a.s. úzce spolupracuje se společnostmi skupiny EXCALIBUR GROUP. Dohromady tak vytváří více než 3000 pracovních míst a výnosy ve výši 8 mld. Kč (2013).

TATRA TRUCKS a.s. má dvě dceřiné společnosti - Taforge a.s. a Tafonco a.s. Nosným výrobním programem jsou těžká nákladní off-road vozidla a automobily pro kombinovanou přepravu terén-silnice, které jsou v rámci zvyšujících se zákaznických požadavků neustále zdokonalovány. Významnou výhodou společnosti TATRA TRUCKS a.s., nejen v oblasti vývojových, ale rovněž výrobních kapacit, je vysoká úroveň lidského potenciálu.

Nákladní vozidla se značkou TATRA jsou založena především na tatrovácké koncepci automobilu, kterou se doposud nepodařilo nikomu úspěšně napodobit. Těžká nákladní vozidla z Kopřivnice jsou pověstná díky své průchodivosti nejtěžšími terény v extrémních klimatických podmínkách, vysoké spolehlivosti a vynikajícím užitným vlastnostem. TATRA se přizpůsobí třeskutým mrazům i abnormálně vysokým pouštním teplotám.

 

 

Radio 100 ČSR Televize 100 ČSR

Externí odkazy

 

Veškeré foto, audio, video a knižní materiály umístěné na tomto vzdělávacím portále jsou výhradně pro účely doplnění konkrétní výstavy
a je zakázáno jakékoliv kopírování, šíření obsahu třetím stranám.  Další distribucí se uživatel vystavuje postihu porušení autorského zákona.