ZELENÁ VÝSTAVA

Vzdělávací výstavy pro žáky základních a středních škol graficky uzpůsobené i pro robotické čtení pro nevidomé a doplněné o multimediální doprovodné prvky.

Video
(z latiny, vidět) je technologie pro zachycování, zaznamenávání, přehrávání, přenos a obnovu pohyblivých obrázků používající elektronické signály nebo digitální média. Je spojena především s televizní výrobou.

Pojem video společně označuje digitální (MPEG, Digital Betacam, D3, DV) a analogové (VHS, Betacam, Quadruplex) způsoby ukládání obrazových záznamů. Může být nahráváno a přenášeno v různých formátech – v podobě diskových záznamů, kazet či souborů nebo přímým vysíláním (televizní norma, DVB-T).

K rozvoji filmu, jako tech. vynálezu, jako druh umění, kulturního, společenského a hospodářského fenoménu došlo koncem 19. století. První veřejné představení uskutečnili francouzští vynálezci kinematografického přístroje bratři Auguste a Louis Lumièrové 28. prosince 1895 v Paříži. V českých zemích se poprvé promítalo 15. července 1896 v Karlových Varech a již na počátku srpna 1897 natáčela americká společnost v Hořicích na Šumavě zdejší pašijové hry, jež byly uvedeny v Americe. První české snímky natočil Jan Kříženecký a v roce 1898 je promítal na Výstavě architektury a inženýrství v Praze v pavilonu Český kinematograf (Svatojánská pouť v československé vesnici, Poslední výstřel, Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech). V témže roce realizoval hrané snímky: Dostaveníčko v mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů, Smích a pláč. Před 1. světovou válkou vzniklo několik filmových společností (mj. Kinofa, Ilusion, ASUM), jež kromě Lucernafilmu, založeného a zařízeného Milošem Havlem, záhy zanikly. Z raného období jsou známy filmy: Zkažená krev (1913), Zamilovaná tchýně (1914), Pan profesor, nepřítel žen (1914), Ahasver (1915), Pražští adamité (1917) a mnoho dalších. Po vzniku Československa v roce 1918 nastal rozkvět filmové produkce. V roce 1921 byly v Praze vystavěny stálé filmové produkce.

První filmy promítali bratři Lumièrové v roce 1895, ovšem pouze dokumentární (příjezd lokomotivy na nádraží) a viděli v tom pouhou pouťovou atrakci. Patří jim však zásluha za promítání filmu na plátno pro celý sál plný lidí. Teprve další Francouz, Georges Méliès, naučil film vyprávět příběhy (Cesta na Měsíc, Cesta do neznáma, Dobytí pólu).

Postupně se film stával médiem poměrně oblíbeným, zpočátku zejména žánr grotesky, jehož nejvýznamnějším představitelem byl Charlie Chaplin. V americké vesničce Hollywood, nyní předměstí Los Angeles, byla vybudována filmová studia, která se postupně rozrostla na největší světovou „továrnu na sny“. Časem získal film (původně černobílý a nezvukový, natáčený kamerou s ruční klikou) různé technické vymoženosti. Nejdříve motor, zajišťující rovnoměrné natáčení i promítání, potom také zvuk (v roce 1927 byl natočen první zvukový film prezentovaný v Berlíně - Jazzový zpěvák) a barvu.

Brzy se z filmu stal jeden z nejvýznamnějších uměleckých průmyslů 20. století. Nejlepší filmy (popřípadě herci, režiséři, kameramani, střihači a jiné filmové profese) jsou pravidelně odměňovány cenami, z nichž nejprestižnější je cena Americké filmové akademie Oscar.


Videokamera
je elektronické zařízení, sloužící k zachycení pohyblivého obrazu a synchronního zvuku.

Analogové Filmové - záznam je prováděn na fotografický film
Analogové digitální – dnes jsou na ústupu a téměř se nevyrábí.
Minulé systémy:

VHS (později vylepšen na SuperVHS)
Video 8 (později vylepšen na Hi8)
VideoBeta
Video 2000

Digitální - data se ukládají na:

DV – Digital Video - nejrozšířenější systém v amatérském videu (2006)
D 8 – (Digital 8 - používá DV kodek) – digitální klon analogové „Video 8/Hi 8“ firmy Sony (jednostranně slučitelný)
DVCAM (Sony) a DVC Pro (Panasonic) – profesionální verze formátu DV doplněná zejména o TIMECODE
Betacam – profesionální formát, původně anologový, později DigitalBetacam
Paměťové karty (nejčastěji SDHC, xD)
Disky (DVD-R, DVD-RAM) průměru 8 cm
Pevné disky (HD nebo SSD)


4K
je nově vznikající standard pro rozlišení obrazu v digitálním filmu a počítačové grafice. Název je odvozen z horizontálního rozlišení, které je přibližně 4000 pixelů. Toto označení je odlišné od současných označení, které označují vertikální rozlišení, jako například 720p označující 720 řádků. 4K tedy reprezentuje horizontální rozlišení, protože ve filmové technice se používají různé poměry stran – horizontální rozlišení zůstává stejné, vertikální závisí na zdroji videa. Z toho důvodu existuje několik různých rozlišení, pro které se používá označení 4K.

4k neznamená v tomto případě přesně 4000 (pixelů), ale 4096 nebo 3656 - záleží na normě. V běžně používaném formátu obrazu 16:9 by 4K rozlišení mělo počet pixelů 4096 (šířka) x 2304 (výška), popřípadě 3656 (šířka) x 2056 (výška). Počet pixelů v těchto případech by byl přibližně 9437 tisíc pixelů (9,437 MPix), popřípadě tedy 7,5 MPix.

Kdybychom chtěli rozlišení 4K označit stejným způsobem jako dřívější formáty (360p, 720p, 1080p, apod.) - tedy počtem jejich horizontálních pixelů, označili bychom ho jako 2304p nebo 2056p (není konkrétně určeno, jakých hodnot má rozlišení 4K dosahovat).


GPU
(grafický procesor, anglicky graphic processing unit) je v informačních technologiích specializovaný řídící procesor umístěný na grafické kartě uvnitř počítače, který zajišťuje vykreslování dat uložených v operační paměti na zobrazovacím zařízení (monitor, projektor, braillský řádek a podobně). Moderní grafické procesory se v současné době využívají i k jiným výpočtům, než jsou výpočty nutné pro zobrazování dat.

Grafický procesor je používán v mnoha zařízeních. Jeho konstrukce je závislá na konkrétních potřebách a požadovaném výkonu. Starší počítače (např. Didaktik) obsahovaly místo GPU jen speciální zákaznický integrovaný obvod. Současné grafické karty mají GPU ve specifických výpočtech výkonnější, než je hlavní procesor počítače (CPU). Vysoce výkonná GPU obsahují stovky milionů tranzistorů, vyžaduje intenzivní chlazení a výkonný elektrický zdroj. Přesto jsou výpočty pomocí GPU ve většině případů efektivnější, než CPU.

V osobním počítači je GPU buď v grafické kartě, nebo je integrována na základní desce počítače v podobě IGP (integrovaný grafický procesor), nebo je spolu s CPU na jednom čipu (APU). V současné době již počítače s IGP tvoří zlomek všech vyrobených počítačů, ve prospěch APU, případně grafických karet.


 

QUIZ

1) Jaký je rozdíl mezi FullHD a 4K?
2) Jaký byl v minulosti oblíbený nosič videa?
3) Jaká je evropská norma počtu snímků/sec.?

Veškeré foto, audio, video a knižní materiály umístěné na tomto vzdělávacím portále jsou výhradně pro účely doplnění konkrétní výstavy
a je zakázáno jakékoliv kopírování, šíření obsahu třetím stranám.  Další distribucí se uživatel vystavuje postihu porušení autorského zákona.