Energie - Světelná energie
Energie záření (zářivá energie) je energie, kterou do svého okolí vyzařuje zdroj záření. Je definovaná jako časový integrál zářivého toku.
Zářivá energie je radiometrická veličina.
Světlo
elektromagnetické spektrum – souhrn různých oblastí elektromagnetického záření
- viditelné spektrum – viditelná část spektra elektromagnetického záření
- barevné spektrum – rozložení barev ve spektru světla, fyzikálně definovaná škála barev
funkce charakterizující vlastnost (např. intenzitu) elektromagnetického záření na frekvenci, typicky v určité oblasti spektra, a příslušející k určitému fyzikálnímu jevu. Např. absorpční spektrum vzduchu, spektrum odrazivosti kovu, spektrum propustnosti skla atd. Zkoumáním těchto spekter se zabývají různé obory elektromagnetické spektroskopie.
Barevné spektrum je lidským okem viditelná část elektromagnetického spektra o vlnových délkách 380 až 750 nm (odpovídá frekvenci 790 - 400 THz). Odpovídající vlnové délky ve vodě a v ostatních prostředích závisí na indexu lomu. Tento rozsah vlnových délek je nazýván viditelné světlo nebo jednoduše světlo. Oko je nejcitlivější na elektromagnetické záření vlnové délky 555 nm (540 THz), tj. na zelenou barvu.
Barevné spektrum neobsahuje všechny známé barvy. Souvisí to se schopností lidského oka a součinností mozku. Barvy mezi červenou a fialovou (purpurová) a nesaturované barvy jako růžová chybí. Jsou totiž složeny ze směsice různých vlnových délek.
Z celkové zářivé energie elektromagnetického záření je člověk schopen zachytit zrakem pouze určitou část spektra, která přísluší viditelnému záření, tzn. světlu. Tato část se označuje jako světelná energie.
Světelná energie se řadí mezi fotometrické veličiny.
- spojité - zdroj záření vyzařuje (emituje) částice s energiemi v intervalu od nuly až po určitou maximální hodnotu
- čárové - zdroj záření emituje částice pouze o určité energii
- pásové - zdroj záření vyzařuje energii pouze v určitých energetických intervalech
Korpuskulární (neboli částicové) je představováno proudem částic. Jedná se tedy o uspořádaný pohyb velkého množství částic.
Mezi částicové záření patří např.:
- záření alfa – proud alfa částic, jader atomů helia
- záření beta – proud elektronů a pozitronů
- elektromagnetické záření – pokud jsou změny elektromagnetického pole popisovány pomocí fotonů (vychází z kvantové teorie).
- záření gama
- ultrafialové záření
- ionizující záření
- tepelné záření
- rentgenové záření
- infračervené záření
- kosmické záření – proud velmi energetických částic přicházející ze vzdálených oblastí vesmíru
- reliktní záření – zbytkové záření pocházející z raného období po velkém třesku
- sluneční záření – záření přicházející ze Slunce
- světelné záření – v některých případech projevuje vlastnosti vlnění a v některých se projevuje jako proud částic
Světelný zdroj je zdroj elektromagnetického záření v rozsahu vlnových délek zhruba 380 - 780 nm, (360-800 nm), což je záření, které můžeme pozorovat lidským okem jako viditelné světlo. Zpravidla rozlišujeme světelné zdroje přírodní a zdroje umělé (člověkem vytvořené).
A máme zde malé zopakování.
Rozsah světelného spektra je 790 - 4000 THz - ano či ne?
Patří kosmické záření do světelné energie?
Jaké rozlišujeme zpravidla světelné zdroje?
Videogalerie
Energie - Mechanická energie v praxi
Energie - Zdroje elektrické energie - 1. díl
Energie - Zdroje elektrické energie - 2. díl
Energie - Získávání sluneční energie - 1. díl
Energie - Získávání sluneční energie - 2. díl
Veškeré foto, audio, video a knižní materiály umístěné na tomto vzdělávacím portále jsou výhradně pro účely doplnění konkrétní výstavy
a je zakázáno jakékoliv kopírování, šíření obsahu třetím stranám. Další distribucí se uživatel vystavuje postihu porušení autorského zákona.