Pět zemí Varšavské smlouvy okupovalo v roce 1968 Československo. O 50 let později 5 režisérů právě z těchto zemí natáčí svůj krátký film o událostech roku 1968 z pohledu okupantů. Jaké pocity měli vojáci, kteří byli vysláni do cizí země, aby tam „udělali pořádek“? Jak se „malý člověk uprostřed Evropy“ chová, když stojí tváří v tvář takzvaným „velkým dějinám“? Jakou roli hraje osobní odpovědnost, zachování si vlastního postoje či morálky, a co se s nimi děje ve chvílích, kdy jde o zachování si vlastního života (nebo o plnění rozkazu)?