Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova v severovýchodních Čechách. Pocházel z vzdělané a kulturně založené rodiny. Jeho otec Antonín Čapek byl lázeňským lékařem a matka Božena Čapková měla silný vztah k literatuře, folkloru a vyprávění příběhů. Rodinné prostředí mělo na Karla mimořádný vliv a již od dětství byl veden ke čtení, vzdělání a zájmu o kulturu.

Karel nebyl jediným umělecky nadaným členem rodiny. Jeho starší bratr Josef Čapek se stal významným malířem, ilustrátorem, spisovatelem a jedním z nejbližších Karlových spolupracovníků. Sestra Helena byla literárně činná a později napsala vzpomínkovou knihu Moji milí bratři, která dodnes patří k nejcennějším svědectvím o rodině Čapkových.

Dětství prožil Karel nejprve v Malých Svatoňovicích, později rodina přesídlila do Úpice. Právě podkrkonošská krajina, venkovské prostředí a atmosféra maloměsta v něm zanechaly hlubokou stopu. V mnoha jeho pozdějších dílech se objevuje cit pro obyčejného člověka, vztah k přírodě i nostalgie po klidném životě mimo velká města.

Už v mládí se u Karla projevoval mimořádný intelekt a citlivost. Zároveň byl však fyzicky poměrně slabý a trpěl zdravotními problémy, zejména nemocí páteře, která jej provázela prakticky celý život. Kvůli tomu nemohl například absolvovat vojenskou službu.

Čapek studoval gymnázium nejprve v Hradci Králové, později v Brně a nakonec v Praze. Již během studií se zajímal o filozofii, estetiku, literaturu a moderní evropské myšlení. Patřil k velmi nadaným studentům, i když býval někdy kritický vůči školskému systému a autoritám.

Po maturitě nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval filozofii, estetiku a dějiny umění. Studium si doplňoval pobyty v Berlíně a Paříži, kde se seznamoval s moderní evropskou kulturou, literaturou a filozofií. Velký vliv na něj měl pragmatismus, zejména filozofie Henriho Bergsona a Williama Jamese.

Roku 1915 získal doktorát filozofie. Jeho disertační práce se zabývala objektivní metodou v estetice. Přestože vystudoval filozofii, rozhodl se věnovat především literatuře a žurnalistice.

První literární pokusy vytvářel společně s bratrem Josefem. Oba bratři si byli mimořádně blízcí a jejich spolupráce byla velmi intenzivní. Josef často ilustroval Karlovy knihy a podílel se i na některých textech.

Karel začínal jako básník a autor drobných próz. Postupně však našel své hlavní pole působnosti v dramatu, románu, fejetonu a publicistice. Už v raných dílech se projevovala jeho mimořádná schopnost spojovat filozofické otázky s čtivým a srozumitelným stylem.

Pracoval jako novinář a redaktor. Působil například v Národních listech a později v Lidových novinách, kde se stal jedním z nejvýznamnějších českých novinářů meziválečné éry. Právě zde vznikaly jeho slavné fejetony, sloupky a úvahy o každodenním životě.

První světová válka Karla Čapka hluboce zasáhla. Kvůli zdravotnímu stavu sice nenarukoval, ale hrůzy války vnímal velmi intenzivně. Stal se odpůrcem násilí, fanatismu a diktatury. Tyto postoje později prostupují prakticky celou jeho tvorbou.

Vznik samostatného Československa roku 1918 přivítal s velkým nadšením. Podporoval demokratické ideály nového státu a stal se jedním z nejvýznamnějších intelektuálů první republiky.

Velmi blízký vztah měl k prezidentu Tomáši Garriguovi Masarykovi. Čapek si Masaryka hluboce vážil a považoval jej za morální autoritu. Výsledkem jejich přátelství byly slavné knihy Hovory s T. G. Masarykem, které patří k vrcholům české publicistiky.

Karel Čapek se proslavil především svými dramaty. Jeho hry byly překládány do mnoha jazyků a hrály se po celé Evropě i v Americe.

Největší světový úspěch zaznamenala hra R.U.R. (Rossum’s Universal Robots) z roku 1920. Toto drama se stalo doslova světovou senzací. Právě zde se poprvé objevilo slovo „robot“, které navrhl Josef Čapek. Slovo vzniklo od českého výrazu „robota“, tedy nucená práce.

R.U.R.

Drama pojednává o továrně vyrábějící umělé dělníky – roboty. Ti mají lidem usnadnit život, ale nakonec se proti lidstvu vzbouří a téměř jej zničí. Čapek zde řeší otázky technického pokroku, lidskosti, morálky a nebezpečí civilizace bez citu.

Hra byla mimořádně moderní a předběhla svou dobu. Dodnes bývá považována za jedno ze základních děl science fiction.

Ze života hmyzu

Tuto alegorickou hru napsali bratři Čapkové společně. Jednotlivé druhy hmyzu představují různé lidské vlastnosti a nedostatky. Dílo kritizuje sobectví, povrchnost i bezohlednost společnosti.

Věc Makropulos

Drama z roku 1922 řeší otázku nesmrtelnosti. Hlavní hrdinka díky elixíru žije více než tři sta let, ale zjišťuje, že nekonečný život vede k citové prázdnotě a ztrátě smyslu existence.

Bílá nemoc

Jedno z nejvýznamnějších protiválečných dramat české literatury. Evropou se šíří smrtelná nemoc a jediný lék má doktor Galén, který jej odmítá vydat, dokud mocnosti nezastaví přípravy na válku. Hra je jasnou reakcí na nástup fašismu a militarismu ve 30. letech.

Matka

Silné protiválečné drama, v němž matka postupně ztrácí všechny své syny kvůli válkám a násilí. Dílo patří k nejemocionálnějším Čapkovým textům.

Vedle dramat byl Čapek mimořádně úspěšným prozaikem.

Krakatit

Román o vynálezci ničivé výbušniny bývá často označován za jedno z nejlepších českých sci-fi děl. Čapek zde opět řeší odpovědnost vědy a nebezpečí zneužití techniky.

Továrna na absolutno

Satirický román, v němž nový technický vynález uvolní „absolutno“, což způsobí náboženské šílenství a chaos po celém světě.

Válka s Mloky

Vrcholné Čapkovo dílo a jedna z nejvýznamnějších českých knih vůbec. Příběh inteligentních mloků, které lidstvo nejprve využívá a později nedokáže ovládnout, je ostrou kritikou kolonialismu, nacismu, kapitalismu i lidské chamtivosti.

Román je mimořádně aktuální dodnes. Čapek zde ukázal, jak civilizace sama vytváří síly, které ji mohou zničit.

Karel Čapek nebyl jen filozofujícím autorem. Miloval obyčejný život, zahradu, zvířata, cestování a drobné radosti každého dne.

Jeho fejetony patří k vrcholům české publicistiky. Psával o obyčejných věcech – o psech, zahradničení, počasí, cestování, knihách či lidských zvycích.

Dášeňka čili život štěněte

Jedna z jeho nejslavnějších knih pro děti i dospělé. Vypráví o štěněti foxteriéra Dášeňce. Kniha je plná humoru, něhy a krásných ilustrací Josefa Čapka.

Zahradníkův rok

Laskavý humoristický text o radostech a trápeních zahrádkářů. Dodnes je velmi oblíbený.

Čapek rád cestoval a své zážitky zpracovával v cestopisných knihách.

Navštívil například:

• Anglii
• Itálii
• Španělsko
• Nizozemsko
• Skandinávii

Jeho cestopisy nejsou jen popisem míst, ale především pozorováním lidí, mentality a kultury.

Známé jsou například:

• Italské listy
• Anglické listy
• Výlet do Španěl
• Obrázky z Holandska

Karel Čapek zemřel 25. prosince 1938 ve věku pouhých 48 let. Oficiální příčinou smrti byl zápal plic.

Jeho smrt přišla jen několik měsíců před okupací Československa nacistickým Německem. Gestapo jej přitom plánovalo zatknout. Často se říká, že zemřel doslova „v poslední chvíli“.

Jeho bratr Josef takové štěstí neměl. Byl zatčen nacisty a zahynul v koncentračním táboře Bergen-Belsen krátce před koncem války.

Karel Čapek je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Karel Čapek patří k nejvýznamnějším českým spisovatelům všech dob a zároveň k nejvýznamnějším evropským autorům 20. století.

Byl:

• dramatikem
• romanopiscem
• novinářem
• filozofem
• fejetonistou
• překladatelem

Jeho dílo je mimořádně aktuální i dnes. Varoval před:

• totalitou
• zneužitím techniky
• fanatismem
• ztrátou lidskosti
• manipulací mas

Přitom nikdy neztratil víru v člověka, demokracii a morální odpovědnost.

Slovo „robot“ vzniklo díky jeho bratru

Přestože je slovo „robot“ spojováno s Karlem Čapkem, ve skutečnosti jej vymyslel Josef Čapek. Karel původně uvažoval o slově „laboři“, ale Josef navrhl výraz „robot“.

Seděl v okruhu tzv. Pátečníků

Čapkův dům byl centrem intelektuálních setkání známých jako „Pátečníci“. Scházeli se zde významní spisovatelé, novináři, politici a filozofové první republiky.

Miloval psy

Psi byli jeho velkou vášní. Dášeňka skutečně existovala a byla členem domácnosti Čapkových.

Byl několikrát navržen na Nobelovu cenu

Karel Čapek byl opakovaně navržen na Nobelovu cenu za literaturu, ale nikdy ji nezískal. Dodnes bývá považováno za jednu z velkých nespravedlností literární historie, že ocenění neobdržel.

Měl velmi blízko k Masarykovi

S prezidentem T. G. Masarykem jej pojilo hluboké přátelství. Masaryk Čapkovi důvěřoval natolik, že s ním vedl dlouhé filozofické rozhovory o demokracii, politice i životě.

Nenáviděl fanatismus

Čapek odmítal extremismus všeho druhu. Kritický byl nejen vůči nacismu, ale i komunismu a jakékoliv diktatuře.

Byl mistrem fejetonu

Dokázal psát hluboké filozofické texty i lehké humorné fejetony. Jeho jazyk byl přirozený, elegantní a velmi moderní.

Jeho dílo je dodnes světově známé

R.U.R., Válka s Mloky nebo Bílá nemoc se stále překládají, vydávají a uvádějí po celém světě.

Dramata

• R.U.R.
• Věc Makropulos
• Bílá nemoc
• Matka
• Ze života hmyzu

Romány

• Krakatit
• Továrna na absolutno
• Hordubal
• Povětroň
• Obyčejný život
• Válka s Mloky

Fejetony a prózy

• Dášeňka čili život štěněte
• Zahradníkův rok
• Jak se co dělá

Cestopisy

• Anglické listy
• Italské listy
• Výlet do Španěl
• Obrázky z Holandska

Karel Čapek byl mimořádnou osobností české i světové literatury. Dokázal spojit hluboké filozofické myšlenky s čtivostí, humorem a lidskostí. Jeho dílo předběhlo dobu a mnohé jeho obavy se bohužel v historii naplnily.

Přesto jeho knihy nepůsobí beznadějně. Naopak – stále připomínají, že největší hodnotou je lidskost, svoboda, rozum a odpovědnost za svět kolem nás.