Franz Kafka patří mezi nejvýznamnější a zároveň nejzáhadnější osobnosti světové literatury. Přestože za svého života nebyl příliš známý a většina jeho děl vyšla až po smrti, stal se jedním z nejvlivnějších autorů moderní prózy. Jeho jméno dnes představuje zvláštní literární i filozofický pojem – „kafkovský“. Tento výraz označuje pocity absurdity, bezmoci, úzkosti, odcizení a střetu člověka s nepochopitelným systémem.

Kafka byl pražský německy píšící židovský autor, který celý život žil mezi několika kulturami a identitami. Byl citlivý, uzavřený, neustále pochyboval o sobě i své tvorbě a většinu života pracoval jako úředník pojišťovny. Literatuře se věnoval především v noci, často na úkor zdraví. Jeho dílo je dodnes fascinující tím, jak přesně dokázal vystihnout pocity moderního člověka – strach, samotu, vinu a odlidštěnost společnosti.

Franz Kafka se narodil 3. července 1883 v Praze, která tehdy byla součástí Rakousko-Uherska. Narodil se v domě „U věže“ poblíž Staroměstského náměstí. Pocházel z německy mluvící židovské rodiny.

Jeho otec Hermann Kafka byl energický, tvrdý a velmi autoritativní obchodník. Pocházel z chudých poměrů a vlastní silou vybudoval úspěšný obchod s galanterií. Franzova matka Julie Kafkaová byla vzdělanější a jemnější povahy, ale vzhledem k práci v obchodě měla na děti méně času.

Kafka měl tři sestry:

• Gabriele (Elli)
• Valerie (Valli)
• Ottilie (Ottla)

Právě nejmladší Ottla mu byla psychicky nejbližší. Tragickým osudem všech sester bylo, že později zahynuly během holocaustu v nacistických koncentračních táborech.

Jedním z nejzásadnějších témat Kafkaova života byl komplikovaný vztah s otcem. Hermann Kafka byl dominantní, hlučný a tvrdý muž, zatímco Franz byl citlivý, introvertní a psychicky křehký. Kafka měl pocit, že nikdy nedokáže splnit otcova očekávání.

Tento vztah jej hluboce poznamenal a promítl se prakticky do celé jeho tvorby. Pocit viny, strachu z autority a neustálého souzení se opakují téměř ve všech jeho dílech.

Nejvýrazněji se tento konflikt projevil v textu Dopis otci (Brief an den Vater), který napsal roku 1919. Jedná se o mimořádně osobní a otevřenou zpověď, v níž popisuje svůj strach z otce i celoživotní psychické trauma. Dopis však otec nikdy nedostal.

Kafka navštěvoval německé školy, protože němčina byla jazykem jeho rodiny. Nejprve studoval na německé chlapecké škole a později na prestižním Staroměstském německém gymnáziu v Praze.

Byl výborným studentem, velmi inteligentním a sečtělým. Už v mládí se zajímal o literaturu, filozofii a umění. Četl Goetha, Flauberta, Dostojevského, Kierkegaarda či Nietzscheho.

Po maturitě začal studovat chemii, ale brzy přešel na práva na Německé univerzitě v Praze. Studium práv dokončil roku 1906 získáním titulu doktora práv.

Právnické vzdělání mu sice poskytlo jisté zaměstnání, ale nikdy jej skutečně nenaplňovalo.

Během studií se Kafka seznámil s Maxem Brodem, který se stal jeho nejbližším přítelem a později zásadní osobností pro zachování jeho díla.

Brod byl společenský, energický a velmi věřil v Kafkaův talent. Kafka naopak neustále pochyboval o kvalitě svých textů a většinu z nich chtěl zničit.

Po Kafkaově smrti dostal Brod pokyn, aby všechny rukopisy spálil. Brod však tento příkaz neuposlechl – díky tomu dnes existují romány jako:

• Proces
• Zámek
• Amerika

Kdyby Brod respektoval Kafkaovo přání, světová literatura by přišla o jedno z nejvýznamnějších děl 20. století.

Po dokončení studií pracoval Kafka krátce u soudu a v pojišťovně, později nastoupil do Dělnické úrazové pojišťovny pro Království české v Praze.

Přestože svou práci často označoval za vyčerpávající, byl velmi schopným úředníkem. Zabýval se pracovními úrazy, bezpečností práce a průmyslovými riziky. Dokonce se podílel na návrzích bezpečnostních opatření pro dělníky.

Kafka nesnášel kancelářský stereotyp, byrokracii a pocit odcizení. Právě zkušenosti z úřednického prostředí silně ovlivnily jeho literární svět.

Mnoho badatelů vidí v nekonečných úřadech a anonymních institucích jeho románů odraz skutečných zkušeností z práce.

Povídka vyšla roku 1915 a stala se jedním z nejslavnějších literárních děl 20. století.

Hlavní hrdina Gregor Samsa se jednoho rána probudí proměněný v obrovský hmyz.

Tento absurdní motiv Kafka používá k hluboké analýze:

• odcizení
• rodinných vztahů
• ztráty lidské identity
• samoty
• společenského tlaku

Proměna je dodnes interpretována mnoha způsoby:

• psychologicky
• existencialisticky
• sociálně
• filozoficky
• autobiograficky

Kafka měl komplikovaný vztah k ženám i manželství. Toužil po blízkosti, ale zároveň se jí obával.

Felice Bauerová

Nejvýznamnějším vztahem byla Felice Bauerová z Berlína. Několikrát se zasnoubili a rozešli. Jejich vztah trval několik let a dochovala se rozsáhlá korespondence.

Kafka měl pocit, že manželství by zničilo jeho možnost psát.

Milena Jesenská

Velmi významný byl i vztah s českou novinářkou a překladatelkou Milenou Jesenskou.

Milena překládala Kafkaova díla do češtiny a jejich dopisy patří k vrcholům milostné korespondence světové literatury.

Kafka v ní našel mimořádně inteligentní a citlivou partnerku, ale vztah byl komplikovaný a nikdy plně nenaplněný.

Dora Diamantová

Poslední velkou životní partnerkou byla Dora Diamantová, s níž Kafka prožil poslední období života.

Právě s ní byl relativně šťastný a uvažoval o novém začátku.

Roku 1917 byla Kafkovi diagnostikována tuberkulóza. V té době šlo o velmi nebezpečné onemocnění bez účinné léčby.

Nemoc výrazně ovlivnila zbytek jeho života:

• často pobýval v sanatoriích
• odcházel z práce
• trpěl bolestmi a vyčerpáním

Postupně se jeho zdravotní stav zhoršoval. Tuberkulóza zasáhla i hrtan, takže měl problémy s mluvením i přijímáním potravy.

Proces (Der Prozess)

Jeden z nejslavnějších románů světové literatury.

Hlavní hrdina Josef K. je bez vysvětlení zatčen a souzen neznámým soudem. Nikdy se nedozví:

• z čeho je obviněn
• kdo jej soudí
• jaký systém proti němu stojí

Román je symbolem absurdní moci a bezmoci jednotlivce.

Zámek (Das Schloss)

Hlavní postava K. přichází do vesnice ovládané tajemným zámkem. Neustále se snaží získat přístup k autoritám, ale naráží na chaos a nepochopitelnou byrokracii.

Román zůstal nedokončený.

Amerika (Der Verschollene)

Kafkaův nejodlišnější román. Vypráví o mladíkovi Karlu Rossmannovi, který odjíždí do Ameriky.

Přestože obsahuje groteskní a absurdní prvky, je místy humorističtější než ostatní Kafkaova díla.

Kafka vytvořil zcela jedinečný literární styl.

Typické prvky:

• absurdní situace
• anonymní moc
• pocity viny
• úzkost
• samota
• byrokracie
• nemožnost porozumění světu
• odcizení člověka

Zajímavé je, že fantastické situace popisuje zcela věcně a realisticky, což jejich absurditu ještě zesiluje.

Praha hrála v Kafkaově životě zásadní roli.

Žil převážně v:

• Josefově
• Starém Městě
• okolí Staroměstského náměstí

Pražská atmosféra:

• úzké uličky
• temné průchody
• staré domy
• směs kultur

silně ovlivnila jeho imaginaci.

Dnes je Kafka jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností spojených s Prahou.

Kvůli nemoci Kafka stále častěji pobýval v sanatoriích.

Poslední měsíce života strávil v sanatoriu v Kierlingu u Vídně.

Zemřel 3. června 1924 ve věku pouhých 40 let.

Pohřben je na Novém židovském hřbitově v Praze-Strášnicích.

Za života byl Kafka znám jen v úzkém literárním kruhu.

Teprve po smrti se díky Maxu Brodovi stal světově proslulým autorem.

Ve 20. století ovlivnil:

• existencialismus
• absurdní drama
• moderní prózu
• filozofii
• psychologii
• film

Mezi autory ovlivněné Kafkou patří například:

• Albert Camus
• Jean-Paul Sartre
• Jorge Luis Borges
• Gabriel García Márquez
• Haruki Murakami

Kafka byl židovského původu, a proto byla jeho díla nacisty zakazována.

Jeho sestry zahynuly v koncentračních táborech:

• Elli v Lodži
• Valli v Chelmnu
• Ottla v Osvětimi

Mnozí literární historici považují za tragickou ironii, že Kafka ve svých dílech předjímal hrůzu totalitních systémů ještě před jejich vznikem.

Kafka byl vegetarián

Na svou dobu měl velmi moderní životní styl:

• byl vegetarián
• cvičil
• zajímal se o zdravou výživu
• propagoval pohyb

Miloval kino

Kafka patřil mezi první generaci pravidelných návštěvníků kin. Fascinoval ho film a moderní technologie.

Psal hlavně v noci

Často psal od pozdního večera až do rána, protože přes den pracoval v kanceláři.

Nespánek a vyčerpání se postupně podepisovaly na jeho zdraví.

Měl smysl pro humor

Přestože je Kafka spojován s temnou literaturou, přátelé tvrdili, že měl výrazný smysl pro humor a při čtení svých textů se často smál.

Chtěl zničit své rukopisy

Krátce před smrtí požádal Maxe Broda, aby spálil všechny jeho nevydané texty.

Brod tento příkaz ignoroval.

Slovo „kafkovský“

Termín „kafkovský“ dnes používá celý svět pro situace:

• absurdní
• byrokratické
• děsivé
• nepochopitelné

Nikdy se neoženil

Přestože byl několikrát zasnoubený, nikdy nevstoupil do manželství.

Byl perfekcionista

Své texty neustále přepisoval, pochyboval o nich a málokdy byl spokojený.

Kafka inspiroval:

• filmy
• divadlo
• výtvarné umění
• hudbu
• komiksy

Jeho díla byla mnohokrát zfilmována.

Mezi nejznámější adaptace patří:

• Proces (Orson Welles, 1962)
• Zámek
• Proměna
• Kafka (1991)

Přestože psal německy, je Kafka považován také za významnou osobnost české kultury.

Praha je dnes s jeho jménem neoddělitelně spojena:

• Kafka Museum
• sochy
• pamětní desky
• tematické prohlídky

Je jedním z nejslavnějších pražských rodáků.

Kafka dokázal mimořádně přesně zachytit pocit moderního člověka:

• osamění
• ztrátu identity
• tlak společnosti
• absurditu moci
• existenciální úzkost

Jeho dílo je nadčasové, protože problémy, které popisoval, jsou stále aktuální.

Dodnes fascinuje čtenáře i literární vědce po celém světě.

Franz Kafka byl výjimečný autor, který celý život bojoval s pochybnostmi, nemocí i pocitem nepochopení. Přesto vytvořil dílo, které zásadně ovlivnilo moderní literaturu a myšlení 20. století.

Je paradoxní, že muž, který chtěl většinu svých textů zničit a který se považoval za neúspěšného, se stal jedním z nejslavnějších spisovatelů všech dob.

Kafka dnes představuje symbol člověka ztraceného v moderním světě – světa plného byrokracie, nejistoty a nepochopitelných sil. Právě proto jeho dílo stále působí aktuálně, silně a mimořádně živě.