100 let Československa - sportovci 1

Emil Zátopek

řečený "Ťopek" (19. září 1922 Kopřivnice –
21. listopadu 2000 Praha) byl československý atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu, manžel atletky Dany Zátopkové.

 

Dana Zátopková


roz. Ingrová, (* 19. září 1922 Fryštát) je bývalá česká atletka – oštěpařka, olympijská vítězka. Byla manželkou jednoho z nejslavnějších českých sportovců Emila Zátopka. Zajímavostí je, že se narodila ve stejný den a rok jako on.

Když bylo Daně Ingrové šest let, její rodina se
z Karviné vrátila zpět do Vacenovic u Hodonína.
S atletikou se Dana poprvé seznámila při studiu gymnázia v Uherském Hradišti. Její kroky ovšem nevedly automaticky k hodu oštěpem, který ji o několik let později proslavil. Za druhé světové války
a krátce po ní se Dana Ingrová aktivně věnovala házené. Všesportovní nadání dokázala, když se roku 1949 stala v dresu týmu Slovácká Slavie mistryní Československa v házené žen.

Od roku 1946 se společně s házenou začala Dana Ingrová opět věnovat i atletice a shodou náhod se dostala k náčiní, které ji později proslavilo, tedy
k oštěpu. Už o dva roky později jako mistryně republiky odjela reprezentovat Československo na XIV. olympijské hry v Londýně (1948), kde se umístila na sedmém místě. Krátce po olympiádě se Dana provdala za vytrvalostního běžce Emila Zátopka. Jejich svazek se později stal svazkem dvou výjimečných sportovců, olympijských vítězů, ale také lidí, kterým byly velmi blízké základní olympijské myšlenky a hodnoty.

Svého největšího úspěchu se Dana Zátopková dočkala roku 1952 na XV. olympijských hrách v Helsinkách. Ve stejný den vítězství svého manžela Emila v běhu na 5 000 metrů zvítězila ve své disciplíně i ona hodem za hranici padesáti metrů (50,47 m). Další úspěchy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Mnohonásobný zisk titulu mistryně republiky, mistryně Evropy z let 1954 a 1958, překonání světového rekordu z roku 1958 (55,73 m), či zisk stříbrné medaile ze XVII. olympijských her v Římě v roce 1960, to vše dokazuje, že úspěch v Helsinkách nebyl náhodným vítězstvím, ale vrcholem kariéry vynikající sportovkyně.

Po ukončení aktivní sportovní kariéry roku 1962 se Dana Zátopková věnovala trenérské činnosti. V letech 1960–1972 byla rovněž členkou ženské komise Mezinárodní atletické federace. Dodnes se Dana Zátopková aktivně účastní českého olympijského hnutí.

 

Helena Fibingerová

narozena 13. července 1949, Víceměřice) je bývalá česká atletka, mistryně světa ve vrhu koulí, později sportovní funkcionářka, podnikatelka, členka Rady ČT.

Patří k nejlepším koulařkám atletické historie. Její světový rekord v této disciplíně z haly (22,50 m) je k roku 2008 (po 31 letech) stále v platnosti.
V souvislosti s jejím výkonem se spekuluje o systematickém použití dopingu ve formě anabolických steroidů, který v 80. letech
v Československu řídil přímo komunistický režim. Sama
k dopingu uvedla: „Odmítám diskuse na toto téma, musím označit za velmi naivní, pokud si někdo mysli, ze někdo z minulých, současných i budoucích sportovců vpustí někoho druhého do tohoto jeho světa.“

 

Jarmila Kratochvílová

narozena  26. ledna 1951 Golčův Jeníkov) je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích. Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord oslavil již
33 let existence a je tak vůbec nejdéle platným světovým rekordem
v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky. Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela "čtvrtku" v čase pod 48 sekund). Nyní se věnuje zejména trenérské činnosti. Na stejné trati pak drží stále halový světový rekord časem 49,59 s. Národní rekordy drží v ženské kategorii
v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší světové, evropské, československé i české atletky historie.  Dne 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.

První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013.

 

 

 

Radio 100 ČSR Televize 100 ČSR

Externí odkazy

 

Veškeré foto, audio, video a knižní materiály umístěné na tomto vzdělávacím portále jsou výhradně pro účely doplnění konkrétní výstavy
a je zakázáno jakékoliv kopírování, šíření obsahu třetím stranám.  Další distribucí se uživatel vystavuje postihu porušení autorského zákona.