August Žáček
Narodil se 13. ledna 1886 v Dobešicích a zemřel
28. října 1961 v Praze.

Byl český fyzik, jeden z vynálezců magnetronu.

Publikoval řadu článků v „Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky“, kde roku 1924 publikoval článek o novém způsobu buzení netlumených oscilací. V něm popsal princip magnetronu a roku 1926 na něj získal československý patent. Žáčkovy publikace však byly jen v češtině, takže objev zopakovali sovětští (Sluckin a Steinberg 1927) a japonští (Yagi 1928) vědci. Teprve roku 1928 publikoval Žáček svůj objev německy v Zeitschrift für Hochfrequenztechnik a hájil svoji prioritu.

Magnetron

je speciální elektronka, sloužící jako generátor mikrovlnného záření, konstruovaná s důrazem na výkon a účinnost. V mikrovlnné troubě je to energetický zdroj, pomocí něhož jsou generovány elektromagnetické vlny, zahřívající potraviny. Od druhé světové války je magnetron používán u některých druhů radarů.

Tepelná úprava pokrmu je v mikrovlnné troubě prováděna za pomoci elektromagnetického záření obvykle s frekvencí 2,45 GHz tj. vlnovou délkou 12,24 centimetrů. Toto mikrovlnné záření je v pokrmu schopno rozkmitat částice, zejména molekuly vody, stejně jako při „klasických“ způsobech šíření tepla. Přitom mikrovlny pronikají dovnitř pokrmu, a tím dochází k relativně velmi rychlému zahřátí celku.

Jaroslav Heyrovský
Narozen 20. prosince 1890  v Praze, zemřel 27. března 1967 Praze.
Byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959.

Polarografie

patří mezi elektrochemické analytické metody. Za její objev dostal Čech Jaroslav Heyrovský roku 1959 Nobelovu cenu za chemii.

Slouží k určování přítomnosti (kvality) a koncentrace (kvantity) redukovatelných nebo oxidovatelných neznámých látek v roztoku. Princip spočívá ve vyhodnocování závislosti elektrického proudu na napětí na dvojici elektrod, které jsou ponořené do roztoku, v němž probíhá elektrolýza. Závislosti mají tvar vln, jejichž poloha charakterizuje jednotlivé druhy látek. Z velikosti nárůstu proudu lze určit koncentraci příslušné látky.

Jako pracovní elektroda slouží rtuťová kapající elektroda. Na povrchu kapky rtuti se vytvoří elektrická dvojvrstva. Při zvyšování potenciálu mezi anodou a katodou dojde k vyloučení příslušných iontů na katodě a tím k nárůstu proudu. Proud je omezen množstvím iontů v roztoku. Jakmile se množství vylučujících se iontů rovná počtu přicházejících iontů z roztoku, proud přestane růst. Hodnota středu nárůstu polarizační křivky je charakteristická pro danou látku. Do roztoku se přidává základní (indiferentní) elektrolyt, např. kyselina, aby se vodivost roztoku zvýšila. Dále se přidává povrchově aktivní látka - typicky želatina, jejímž úkolem je zabránit vzniku maxima na začátku polarografické vlny. Důležité je i probublávání vzorku v polarografické nádobce inertním plynem kvůli odstranění kyslíku, který vytváří na polarogramu protáhlé vlny a znehodnocuje záznam.

Přístroj založený na polarografické metodě se nazývá polarograf. Jeho tři základní části tvoří zdroj, zapisovač a ovladač rtuťové kapající elektrody.

Dokumenty a filmy

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jan Kepler

Věda a výzkum v českých zemích - dokument 2 - Jan Kepler

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Prokop Diviš

Věda a výzkum v českých zemích - dokument 2 - Prokop Diviš

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jaroslav Heyrovský

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Antonín Holý

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Viktor Kaplan

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Václav Klement

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - František Křižík

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Gregor Johann Mendel

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jan Svatopluk Presl

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jan Evangelista Purkyně

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Otto Wichterle

Věda a výzkum v českých zemích - dokument 2 - Otto Wichterle

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jan Jánský

Zvukové pořady a zvukové dokumenty