Karel Klíč
Narodil se 30. května 1841 v Hostinném a zemřel
16. listopadu 1926 ve Vídni.

Byl český malíř, fotograf a grafický technik. V roce 1878 vynalezl heliogravuru, při pobytu v Anglii v roce 1890 proces zdokonalil. V roce 1892 sestrojil první hlubotiskovou rotačku.

Jeho vynález je svým významem srovnatelný s vynálezem knihtisku J. Gutenberga, protože vytvořil podmínky pro uplatnění nové polygrafické techniky pro tisk ilustrovaných časopisů, obalů, uměleckých děl apod. v masovém rozsahu.

Heliogravura

je grafická technika tisku z hloubky nahrazující ruční rytí fotochemickým procesem. Roku 1878 ji vynalezl malíř a vynálezce Karel Klíč (1841–1926) a v roce 1890 ji zdokonalil na rotační stírací hlubotisk.

Heliogravura je založena na okopírování fotografického negativu na měděnou desku, opatřenou asfaltovou a citlivou želatinovou vrstvou, a na naleptání desky za osvětlení. V desce se vytvoří různě hluboké jamky, do nichž se nanáší barva. Tu pak papír pod tlakem válce povlečeného pružnou gumovou vrstvou vysává.

Jan Perner
Narodil se 7. září 1815 v Bratčicích a zemřel tragicky 10. září 1845 v Pardubicích.

Byl český projektant a stavitel železničních tratí.

Jan Perner se zúčastnil velkých trasovacích prací pro spojení Vídně s Prahou. Uvažovalo se sedm variant, z nichž trasa přes Olomouc a dále Polabím byla nejdelší. V tuto trasu měl Perner takovou důvěru, že přiměl své příbuzné k rozsáhlým spekulacím (šlo o nákup pozemků a stavebního dříví). Riskantní sázka mu vyšla.

Slavnostní otevření dráhy mezi Olomoucí a Prahou bylo stanoveno na 20. srpna 1845, pro zahájení veřejné osobní dopravy 1. září a pro zahájení nákladní dopravy 1. říjen 1845.

Železnice

je kolejový dopravní systém pro přepravu osob a zboží. Některé kolejové dráhy (například tramvajové, pozemní lanové, průmyslové nebo zábavní) jsou svým technickým principem železnice, ale zpravidla mají odlišné stavební a provozní předpisy a za železnice se zpravidla, v závislosti na legislativě konkrétního státu, nepovažují. Dílčí principy kolejové dopravy byly využívány nejméně od středověku, moderní železnicie vznikla začátkem 19. století.

První kolejová vozidla byla používána v dolech a byla tažena lany za pomoci navijáků, což se ještě dnes používá u pozemní lanové dráhy či u kabelové tramvaje. Pro pohon vpřed na velké vzdálenosti se dnes používá motor, který je buď umístěn přímo ve vozidle přepravujícím užitečnou zátěž (motorovém voze), nebo ve vozidle k tomu vyhrazeném (lokomotivě). Experimentální vývoj železnice směřuje například k monorailu na principu magnetické levitace.

Severní státní dráha

byla první rakouským státem vlastněná železniční trať na českém území.

Souhlas se stavbou potvrdil císař Ferdinand I. 26. listopadu 1842 a do konce roku byla podepsána mezistátní dohoda mezi Rakouskem a Saskem. Kancléř Metternich údajně vyjádřil obavu, že nového spojení do Drážďan využijí především darebáci a revolucionáři k šíření podvratné činnosti.

Trať vedla z Olomouce do Prahy a Drážďan. V Olomouci se napojovala na Severní dráhu císaře Ferdinanda. (Olomouc byla touto drahou napojena k Vídni roku 1841.)

Úsek Drážďany – pohraniční stanice Dolní Žleb – Podmokly stavěla a provozovala společnost „Sasko-česká státní dráha“.

Když v roce 1854 dosáhl rakouský státní deficit výše několika set miliónů zlatých, byla Severní státní dráha prodána nově utvořené Rakouské společnosti státní dráhy.

Dokumenty a filmy

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jan Kepler

Věda a výzkum v českých zemích - dokument 2 - Jan Kepler

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Prokop Diviš

Věda a výzkum v českých zemích - dokument 2 - Prokop Diviš

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jaroslav Heyrovský

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Antonín Holý

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Viktor Kaplan

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Václav Klement

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - František Křižík

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Gregor Johann Mendel

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jan Svatopluk Presl

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jan Evangelista Purkyně

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Otto Wichterle

Věda a výzkum v českých zemích - dokument 2 - Otto Wichterle

Věda a výzkum v českých zemích - dokument - Jan Jánský

Zvukové pořady a zvukové dokumenty