Jan Janský a Stanislav Bechyně
Jan Janský
Narodil se 3. dubna 1873 v Prahze a zemřel 8. září 1921v Dolních Mokropsech.
Byl český neurolog a psychiatr. Jako jeden z prvních (první byl v roku 1901 rakouský biolog a fyzik Karl Landsteiner, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, který skupiny označil jako A, B a C - dnešní 0) popsal dělení lidské krve do čtyř základních typů I, II, III a IV. Toto rozdělení nejprve přednesl v listopadu 1906 ve Spolku českých lékařů a poté roku 1907 publikoval ve "Sborníku klinickém" pod názvem "Hematologická studie u psychotiků". Toto rozdělení však vzniklo jako vedlejší produkt jeho výzkumné činnosti. Sám Jánský se již dále výzkumu krve nevěnoval. Označení krevních skupin jako A, B, AB a 0 bylo zavedeno až ve třicátých letech 20. století.
Krevní skupina
nebo přesněji krevní typ je popis vlastností červených krvinek jedince, resp. sacharidů a bílkovin na jejich buněčné membráně. Dvě nejdůležitější klasifikace pro popis lidských krevních skupin jsou AB0 a Rhesus faktor (Rh faktor). Je ale známo dalších zhruba 50 systémů krevních typů. Většina z nich jsou mnohem méně obvyklé než AB0 a Rh.
Krevní skupina je určena antigeny na povrchu červených krvinek. Některé z antigenů jsou čisté bílkoviny, jiné jsou tvořeny bílkovinami s polysacharidy. Nepřítomnost některého z těchto znaků vede k přirozené produkci příslušných protilátek.
- krev typu A, která obsahuje antigen A a protilátky anti-B
- krev typu B, která obsahuje antigen B a protilátky anti-A
- krev typu AB, která obsahuje antigeny A i B a neobsahuje protilátky anti-A ani anti-B
- krev typu 0, která neobsahuje antigeny A ani B a obsahuje protilátky anti-A i anti-B
Přesný důvod, proč lidský organismus vytváří protilátky k antigenu, se kterým se nikdy nesetkal, není vědecky popsán. Vědci předpokládají, že určité bakteriální antigeny jsou stejné u glykoproteinů A i B a protilátky vytvořené proti těmto bakteriím reagují s krví cizího typu.
Antigeny AB0 se nevyskytují pouze na červených krvinkách, ale také v jiných tkáních (játra, ledviny, plíce). Mimo jiné také ovlivňují krvácení a srážení krve.
Stanislav Bechyně
Narozen 20. července 1887 Přibyslavi a zemřel 15. října 1973 v Praze.
Byl významný český konstruktér a pedagog. Stěžejní osou jeho díla jsou železobetonové konstrukce a kamenné a betonové mosty.
Jako jeden z prvních konstruktérů dokázal ocenit vlastnosti betonu, které pak s velkou dávkou invence využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vznikl i nový obor stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval i publikačně a pedagogicky.
Železobeton
nebo také železový beton je název pro kompozitní materiál tvořený betonem a ocelovou nebo železnou výztuží (betonářská výztuž), která je do betonu při výrobě vložena (zality) tak, aby při deformaci (zatížení) prvku byla „natahována“. Důvodem vkládání výztuže do betonu jsou typické vlastnosti betonu, tj. vysoká pevnost v tlaku a velmi malá pevnost v tahu. Naproti tomu výztuž má v tahu únosnost vysokou. Nevýhodou oceli je oproti tomu její značná cena.
Železový beton si nechal v roce 1867 patentovat pařížský zahradník Joseph Monier, který z tohoto materiálu vyráběl květináče a další zahradní nádoby.

Vybirame z archivu (10.12.1934) - Tomas Cerny - Radio Retro

Jan Kepler
Prokop Diviš
Jaroslav Heyrovský
Viktor Kaplan
František Křižík
Jan Evangelista Purkyně
Otto Wichterle
Jan Kepler 2
Prokop Diviš 2
Antonín Holý
Václav Klement
Jan Svatopluk Presl
Jan Janský
Otto Wichterle 2
Veškeré foto, audio, video a knižní materiály umístěné na tomto vzdělávacím portále jsou výhradně pro účely doplnění konkrétní výstavy
a je zakázáno jakékoliv kopírování, šíření obsahu třetím stranám. Další distribucí se uživatel vystavuje postihu porušení autorského zákona.










