Technické řešení, vynález, průkopnický čin, vědecký objev. Mnoho práce, léta dřiny, noci strávené v laboratoři, dílně či pracovně. Někdy také náhadoa, štěstí. Ale to přeje přece jen připraveným. A galerie těch, o nichž pojednává tato výstava, se týká především. Byli to vždy jedinci, osobnosti, kdo určoval pokrok lidstva v dějinch. Na jejich myšlence, na nápadu, který zrodil jejich mozek, záleželo. Často však bylo důležité vynález rychle patentovat, uplatnit jej, vyrobit či prodat.
Mnoha našim průkopníkům se to nepodařilo, a tak slávu a smetanu v podobě tčných zisků získávali jiní. Mnohdy záleželo na prostředí, na povaze vynálezce, na době, ve které žil, ale i na lidské závisti.
Mnozí došli uznání nejdříve v cizině, aby je mohl vlastní národ pochopit a být na ně hrdý.
Tato výstava zachycuje slovem a obrazem život a činy významných průkopníků vědy a techniky působících v českých zemích. Začíná Janem Kepplerem, pokračuje J. Resslem a F. Křižíkem, vynálezcem obloukové lampy, všmá si Viktora Kaplana a jeho kaplanových turbín.
V novodobé historii pak nesmíme zapomenout Augustu Žáčka a jeho magnetron, bez kterého bychom si v současných domácnostech neohřáli ani polévku, samozřejmě důležitým člověkem je Otto Wichterle a jeho kontaktní čočky a nakonec Miroslav Petrtýl, bez kterého bychom neměli ve stáří nové klouby jako za mlada.
Zcela mimo chápání všech směrů musíme zařadit i génia českého Járu Cimrmana, který byl geniální ve všem a kdo to říká? On.