|
|
Mezi dvěma oceány
V závěrečné knize reportáží o cestě Latinskou Amerikou vyprávějí oba čs. cestovatelé o jízdě, která je vedla Panamou, Kostarikou, Nicaraguou přes Salvador a Guatemalu do Mexika a odtud zpět do Evropy. V pestrém sledu se i tu střídají obrazy současného života domorodého obyvatelstva, přírodních scenérií, starých kultur a četná dobrodružství v zemích ovládaných dolarem.
Ukázka z knihy:
Na vyšší rozkaz nás dal zatknout vrchní velitel Panamy, muž, který proti výsledku voleb posadil na presidentské křeslo svého kandidáta. Velitel policie v zemi, která nemá armádu. Plukovník Remón jednal na vyšší rozkaz!
Teprve týden po tomto rozhovoru jsme přišli na kloub celé věci. Nešlo jen o provokaci, zastrašování a přemlouvací manévr. Šlo o víc. Po týdnu jsme při práci zjistili, že nám noční soudce sebral část deníků, poznámek a adresářů.
Po řadě podivných a na první pohled náhodných zásahů z pozadí to byla první otevřená policejní akce. Čím nám ještě režiséři panamské frašky zpestří cestování, než nám celníci na naší hranici vtisknou do pasů poslední razítka?
|
|
|
Obrácený půlměsíc
Až se před námi otevřou hraniční závory v Českých Velenicích, pojedeme s nimi přes Vídeň, Budapešť a Bělehrad k boce Kotorské, strmou silnicí vyjedeme od mořského zálivudo hor, abychom nazítří v orosené trávě popřáli dobré jitro první albánské želvičce.
V této kinize objevíme mnohé, co běžnému turistovi či návštěvníkovi s aktovkou důležitých spisů zůstane navždy utajeno.
Ukázka z knihy:
Podle starých bájí položil úhelný kámen města Agamemnónův syn Orestes, když prchl z vypálené Tróje. Mytologií je ostatně opředeno celé okolí! Každoročně se tu dvaadvacátého srpna provozuje hromadná turistika, výstup na Tomor, pohoří vysoké bezmála dva a půl tisíce metrů. Konají se na něm lidové slavnosti, připomínající starý pohanský kult hory. Kdysi tu bývalo pohanské obětiště, později založila na Tomoru svůj svatostánek muslimská sekta Bektaši.
Majestátný Tomor shlíží do údolí Ošumu z východu, ze západu se proti němu vypíná Špiragri. Podle pověsti to byli dva mocní obři, Tomor vládl větru a mrakům, Špiragri byl pánem divokých zvířat. Svorně spolu žili a pomáhali si jako bratři. Tu přišla do lesů čarovna víla Zana. Její oči byly jako jitřní hvězdy, pleť jako padlý sníh. Když sňala závoj ze zlatých vlasů, měnila se noc v bílý den.
|
|
|
Tisíc a dvě noci
Tato kniha je svazkem shrnujícím bohaté zážitky populárních cestovatelů z jejich asijské výpravy. Kniha zahrnuje úsek Středního východu: Sýrii, Jordánsko, Irák, Kurdistán, Kuvajt. Je to území neobyčejně rušné a zajímavé, kde snad víc než kde jinde ve světě vystupuje do popředí složitost života.
Ukázka z knihy:
Muž v urousané gallábíji nám postavil k nohám bronzovou mísu, z tepané konvice nalévá vodu na ruce, podává prvotřídní toaletní mýdlo, ručník má přes rameno. A už před nás kladou ohromnou bronzovou mísu vystlanou chubzem, tenoučkými plackami chleba. Uprostřed leží celý vařený beran. Pětadvacet párů očí zamlklých beduínů v kruhu kolem ohně se upírá do vařených beranových očí.
„Tak si berte,“ pobízí Nízár. „Máte štěstí, že tady není šejch. Vlastnoručně by vám podal vařené oko - to je největší vyznamenání, nesmí se odmítnout.“
„A ostatní jíst nebudou?“
„Co vás napadá. Jen my tři jsme hosté. Začít musíte vy - no ovšem, rukama, utrhněte si, kde se vám líbí!“
„Poslyšte, copak je el-Bašír tak bohatý, že může hostit tři lidi celým beranem?“
„Vždyť je to pětityčový šejch.“
„Jaký šejch?“ |
