Miloš Havel se narodil 3.listopadu 1899 v Praze. Byl český mediální podnikatel, filmový producent a majitel největší prvorepublikové produkční firmy Lucernafilm. Jeho jméno je spjato se vznikem Barrandovských filmových ateliérů a rozvojem československé kinematografie v období mezi světovými válkami i během druhé světové války. Někdy bývá označován za prvního českého filmového magnáta.

Pocházel z bohaté rodiny pražského stavitele a podnikatele. Lucernu – legendární obchodní a kulturní středisko na Václavském náměstí v roce 1920 dokončil právě Václav Havel nejstarší. Rodinná firma tehdy založila filmovou produkční společnost Lucernafilm. Zde ve vedení Miloš seděl již od svých devatenácti let. Mladý podnikatel později sloučil své filmové společnosti American film a půjčovnu filmů Biografia a založil novou akciovou společnost A-B. Bratr Miloše Václav poté začal s výstavbou vilové čtvrti na Barrandově, kde nechal vybudovat ateliéry pro výrobu filmů Lucerny. Díky jejich kvalitě dosáhla společnost A-B ve třicátých letech pod vedením Miloše Havla ve filmovém průmyslu téměř monopolního postavení. V letech 1937 – 1945 řídil společnost Lucernafilm, v jejíž produkci byla natočena řada úspěšných filmů 30. a 40. let.

Přestože bylo vedení společnosti ve třicátých letech obviňováno z proněmecké orientace, Němci se ihned po okupaci pokusili Havla o ateliéry připravit. Zprvu se to dařilo a filmový šéf jako ústupek nacistům dokonce propustil dva židovské ředitele a režiséry. Nakonec ale nic nepomohlo. Havel byl červnu 1939 zatčen a odvezen do Petschkova paláce. Zde po několika týdnech šikanování musel souhlasit se ztrátou většinového podílu ve společnosti. Vedení ateliérů mu však Němci ponechali.

Aby si Havel svou pozici udržel, musel s německými okupanty často jednat. Čeští odbojáři zejména nelibě nesli večírky, které filmový producent pořádal. Honosných pitek se účastnili jak osobnosti filmového světa, včetně hereček Kabátové, Gollové či Mandlové, tak významní členové SD, gestapa nebo zaměstnanci Úřadu říšského protektora. Mnozí lidé ovšem tvrdili, že účelem těchto setkání byla záchrana českého filmu. Havel prý zde mohl získat informace o plánovaných opatřeních v české kinematografii, která mohl ještě včas zvrátit.

Miloš Havel své styky s nacisty dokázal využít ve prospěch mnoha lidí. Díky jeho intervencím se řada českých spisovatelů, dramatiků a divadelních režisérů vyhnula nuceným pracím v Německu a i další obyvatelé protektorátu mu mohou vděčit za své propuštění. V posledním období války navíc zaměstnával mnohem více herců, než bylo ve skutečnosti třeba. Havlovi se přitom podařilo zmařit natáčení proněmeckého filmu Kníže Václav a naopak obhajoval produkci českých vlastenecky laděných filmů, jako byla například v té době veleúspěšná Babička režiséra Františka Čápa.

Po válce byl Havel obviněn z nepřístojného chování v době okupace, jehož se měl dopustit tím, že udržoval styk s Němci v míře přesahující nezbytnou nutnost a že jim poskytoval dary a uplácel je. V jeho prospěch vypovídala drtivá většina filmových pracovníků, což ovšem na předem daném rozhodnutí nemohlo nic změnit. V prosinci 1947 bylo ale řízení pro nedostatek důkazů zastaveno. Miloš Havel přišel o Lucernafilm, který existoval od roku 1912 do roku 1949. V roce 1952 se mu podařilo uprchnout do Mnichova, kde založil restauraci. Zemřel v únoru 1968 jako majitel obchodu s květinami.

Havlovi s Nezvalem na Havlov