Je pátek 16. října 1868, když na velvarském náměstí, v domku číslo 43, přichází na svět Václav Klement. Jeho otec se probíjí všelijak, třeba jako cestář nebo postilión, tedy kočí poštovního dostavníku. O matku Vašík přijde v jedenácti. Macechu napadne, že by kluk mohl kováři rozvážet zboží vozem s kravským potahem.

Naštěstí si talentovaného Václava všimne učitel Ctibor a doporučí jej do učení na knihkupce. Klement spává na tvrdé sklopné pryčně na chodbě, kde v zimě nepříjemně profukuje, ale díky knihám i lidem kolem nich se dostává do kontaktu s vlastenci a místní lepší společností.

Po vyučení přechází Klement do Prahy a v osmnácti do Mladé Boleslavi. Na splátky odkoupí místní knihkupectví, přivydělává si prodejem kol a cyklodílů. V obchodě mu vydatně pomáhá manželka Antonie, ostatně Toniččino věno padne na umoření dluhu za obchod.

Klement momentálně jezdí na kole Germania drážďanské firmy Saidel & Naumann. V červenci 1894 porouchaný bicykl pošle vlakem na garanční opravu do zastoupení v Ústí nad Labem - spolu s česky psaným průvodním dopisem, podepsaným V úctě Václav Klement, a garančním listem č. 20 594.

Lakonická odpověď zní: "Chcete-li od nás odpověď, požadujeme sdělení v jazyce nám srozumitelném." Český vlastenec Klement vidí rudě: "Českým penězům rozumějí, české řeči nikoli?" Nehodlá se doprošovat, začne vyrábět kola sám!

V téže době má ve stejném městě podobný nápad o tři roky starší Václav Laurin, introvertní mechanik s báječnou technickou intuicí. Proč si na malém městě konkurovat, když se s impulzivním vizionářem Klementem tak dobře doplňují?
Plácnou si 30. září 1895. Začínají skromně, v Benátské ulici č. p. 149/III si pronajmou dílnu o 120 m2. Mají dva dělníky a učně, obráběcí stroje pohánějí nožně. Od oprav brzy přejdou k výrobě kol Slavia.

Ceníky Klement zdarma rozesílá všem zájemcům, kteří dodají ofrankovanou obálku. Novinkou roku 1897 je prodej na splátky. Na regulérnost dohlíží komise, složená z místních respektovaných osobností, převážně státních zaměstnanců. Nechybí však ani kněz. Pokud se cyklista-čekatel rozhodne od smlouvy odstoupit, je mu naspořená částka vrácena v plné výši.

Václav Klement se houževnatě věnuje upomínání dlužníků, které většinou - z úsporných a zároveň propagačních důvodů - osobně objíždí na bicyklu vlastní výroby. Pracuje prý od pěti hodin ráno do jedenácti večer. Shání zákazníky, ale sepisuje i první pracovní řád o jedenácti bodech.

Příchod na pracoviště se již eviduje kontrolním číslem, které musí být nejpozději tři minuty po začátku pracovní doby zavěšeno na háčku ve skříňce u vrátnice. Pracovní řád nezapomíná ani na nemocenské a úrazové pojištění zaměstnanců, zároveň však od nich vyžaduje loajalitu k firmě, například zakazuje bez předchozího svolení majitelů "sbírati různé podpisy, konati sbírky, kolportovati tiskoviny a p." Paní Klementová zatím vede veškerou administrativu.

Na podzim 1898 se Klement vydává do Francie zjistit nejnovější trendy. Snad v Buloňském lesíku spatří jednu z "pramotorek", motocykletu bratrů Michela a Eugena Wernerových. Benzinový motor umístěný nad poháněným a zároveň řízeným předním kolem má řidič stále na očích, což se hodí i při častém hašení požárů.

Zapalování benzinu totiž obstarává trubička rozžhavená otevřeným plamenem. Klementem do Čech přivezená motocykleta je k zlosti, Laurin si při zkušební jízdě vyrazí přední zuby. Z gruntu ji překonstruuje, motor se ocitne na dodnes uznávaném místě v dolní části rámu.

Nabídka jízdních kol Slavia se rychle rozšiřuje, před 121 lety nabídku příslušenství doplňuje pomocný benzinový motorek a 18. listopadu 1899 se na bubenské dráze v Praze představuje první mladoboleslavská motorka Slavia typ A o výkonu 1 ¼ k (0,9 kW), nabízená za 460 zlatých.

Tou dobou už je továrna akciovou společností, bez přílivu kapitálu by totiž expanzi nezvládla. Pod Klementovým vedením se jí daří i díky serioznímu přístupu k zaměstnancům. Nová pracovní smlouva z prosince 1913 například odstupňuje minimální hodinovou mzdu dělníků podle doby od jejich vyučení: po roce 31 haléřů, po dvou 35 h, po třech 38 h. Jsou-li u firmy déle než dva roky a nejméně pět let vyučeni, mohou být podle svých schopností a "uvážení šéfa oddělení" ohodnoceni ještě vyšší částkou.

Bývalý knihkupec mistrně využívá konexí akcionářů z řad přední aristokracie. Za první světové války je třeba odvrátit nebezpečí ochromení továrny odvodem asi dvou třetin zaměstnanců mladšího a středního věku do armády. Klement jich po jednáních ve Vídni většinu vyreklamuje zpět, odvrátí i převzetí podniku státem "pro vlastizradu" - poté, kdy většina zaměstnanců ruské filiálky přejde do československých legií.

Zaměstnanci si vynucují zkrácení pracovní doby, zvyšování platů bez ohledu na produktivitu a váznoucí odbyt, klesá kázeň. Obrovským problémem je nedostatek materiálu i jeho vysoké ceny. Přesto se firma v zájmu zachování zaměstnanosti již v listopadu 1918 rozhodne vyrábět na sklad.

Ještěže pracují již tři podnikové vodní elektrárny, šetřící nedostatkové uhlí. Václav Klement bije na poplach, varuje také před drtivou americkou konkurencí. Laurinka zatím ztrácí pozice, domácí jedničkou se stává Praga, divize mocného koncernu ČKD.

Laurin & Klement postihne další rána, jedné červnové noci roku 1924 vypuká v továrně ničivý požár. Zničí mimo jiné patrovou budovu vybavenou třemi sty obráběcími stroji. Výroba automobilů se díky zavedení vícesměnného provozu nezastavuje, navíc se v krátké době daří uskutečnit akvizice nových technologií, převážně amerického původu.

Vzniklé škody prohlubují úvěrové zatížení automobilky. Záchranou se stane vstup silného strategického partnera. Stává se jím plzeňský strojírenský a zbrojařský gigant Škoda, vlastněný francouzským kapitálem. Ministerstvo vnitra fúzi schvaluje 12. září 1925. Šestapadesátiletý Václav Klement dostává víceméně čestný titul generálního rady.

Zásadní modernizaci továrny a jejímu návratu na pozici domácí jedničky ve výrobě i exportu napomůže uspořádáním a vedením studijní cesty vybraných odborníků do USA. Od července do listopadu 1927 si osvojují aspekty velkosériové výroby s částečnou automatizací, učí se standardizaci modelových řad, zajímají se o logistiku, prodej, servisní služby atd. Podaří se také vytipovat optimální dodavatele technologií pro Škodovku.

Václav Klement umírá 13. srpna 1938, tedy v době, kdy jeho původní podnik prožívá dynamický růst počtem prodaných vozů a sportovními úspěchy i na poli moderní konstrukce. Průkopník motorismu vyjádřil svůj vztah k Mladé Boleslavi třeba financováním výstavby místního sirotčince pro čtyřicet dětí, v závěti ustavil nadaci, která zajišťovala provoz ústavu i do budoucna.