Anna Kreuzmannová se narodila v Plzni do herecké rodiny. Hereckému povolání se věnoval otec Adolf Kreuzmann (1855 – 1939), starší bratr František Kreuzmann (1895 – 1960), neteř Alena Kreuzmannová (1929 – 1993), neteřin syn František Kreuzmann ml. (*1963) a neteřin bývalý manžel Felix le Breux (1918 – 1974). Díky tomuto velmi hodnotnému uměleckému zázemí se u ní vyvinul velký smysl a cit pro umění.

Po vzoru ostatních rodinných příslušníků se ve dvaceti začala zajímat o divadlo. Nejdříve prošla různými kočovnými divadelními společnostmi (R. Budil, V. Zeifert, K. Želenský), až se dostala do kamenného Plzeňského Loutkového divadla Josefa Skupy (1929 – 1943), kde se stala první interpretkou slavné loutky Máničky od legendárního Spejbla a Hurvínka. Po odchodu z tohoto divadla hrála také v plzeňském Městském divadle (1943 – 1952) a Ústředím loutkovém divadle v Praze (1952 – 1968), z kterého odešla až na odpočinek.

Díky genům měla již od dětství herecké nadání, ne však tak výrazné jako její otec a bratr. Její herecká síla spočívala zejména ve slovním projevu a velkém hlasovém rozsahu. Její jevištní práce spočívala v pohybové zkratce, mimické ukázněnosti a kreaci rukou. V prvních létech bylo její herectví omezené interpretací loutky Máničky.

Dodnes je neuvěřitelné, že si ji film celý život nevšímal, a že výjimku udělal až na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy se ve svých vysokých devadesáti létech stala úplně nejstarší žijící točící českou herečkou, která se upsala službám české kinematografie. Poprvé se divákům představila v osmdesáti devíti letech jako stará dáma v dramatu Evalda Schorma VLASTNĚ SE NIC NESTALO (1988). Schorm, který měl téměř dvacet let zakázáno filmovat, se tímto psychologickým dramatem symbolicky rozloučil s filmovými diváky. Po tomto filmu se „vrhla“ do natáčení dalších filmů. Sehrála staré dámy v dětském filmu BIZON (1989) Elmara Klose a Morise Issy a v romantickém snímku PŘÍBĚH 88 (1989) Zuzany Hojdové, Ulričiny babičky v Kachyňově milostném dramatu OZNAMUJE SE LÁSKÁM VAŠIM (1989), učitelky v dramatu Fero Feniče ZVLÁŠTNÍ BYTOSTI (1990), staré dámy v Sísově krátkometrážním příběhu HAT – TRICK (1992), vytvořeném školou FAMU a tetičky v muzikálové retro komedii ŠAKALÍ LÉTA (1993) populárního režiséra Jana Hřebejka. Zajímavostí také je, že se po zemřelé Erně Červené neúspěšně účastnila konkurzu na senilní babičku v posteli (roli nakonec získala Valerie Kaplanová) v druhém díle Troškovy bláznivé trilogie SLUNCE, SENO A PÁR FACEK (1989).

Naposledy se před filmovými kamerami objevila v devadesáti pěti letech jako stará matka v krátkém filmu MEZIČAS (1994) vysoké školy FAMU a začínajícího režiséra Karla Kouly, který se v českém filmu poté příliš neosvědčil.

Často byla vybírána i zahraničními filmovými koprodukcemi. Britská produkce si Kreuzmannovou obsadila do role tety Lolly ve svém filmu THE RAGGEDY RAWNEY / RAWNEY (1988) Boba Hoskinse natáčeném v bývalém Československu. Ve snímku hráli i ostatní čeští herci (např. Valerie Kaplanová, Zdeněk Srstka a další).

Pro Kreuzmannovou byla významná práce pro rozhlas („Jak je neznáme aneb Známí herci jako zpěváci“ atp.), kde nejčastěji vystupovala jako Mánička. V devadesátých letech ji televize poskytla také dvě role staré paní Hulové a Anny Brunerové v seriálech VELMI UVĚŘITELNÉ PŘÍBĚHY (1991) a POMALÉ ŠÍPY (1993) Vlastimila Venclíka a Jaroslava Papouška.

Anna Kreuzmannová se těšila do konce života skvělému a pevnému zdraví, o čemž svědčí i fakt, že zemřela 20. července 1994 v Praze ve věku vysokých devadesáti pěti let.