Paní Kateřina, celým jménem Kateřina Hovorková, je loutková postavička vystupující v představeních Divadla Spejbla a Hurvínka. Vedle hlavních postav Spejbla a Hurvínka a své svěřenkyně Máničky je čtvrtou hlavní postavou divadla. Mánička ji oslovuje bábinko. V některých hrách o ní Hurvínek mluví jako o paní učitelce.

Paní Kateřina je ze všech čtyř loutek nejmladší. Byla vytvořena speciálně pro Helenu Štáchovou, která do divadla nastoupila v 60. letech a chtěla ke své roli Máničky přibrat další postavu. Podobné postavy upovídaných starých žen, představujících Spejblův ženský protějšek, se ovšem objevovaly už v některých starších hrách za časů Josefa Skupy, například paní Drbálková, nebo paní Švitorková.

Loutku podle návrhu Zdeňka Juřeny vytvořil r. 1971 Ivan Moravec a poprvé se objevila ve hře Past na Hurvínka 12. září r. 1971.

Letos slaví pan Spejbl 100. narozeniny. Co byste mu popřála do dalších 1OO let?

Už 100 let...To to letí, viďte? Ale nevypadá na to. Pořád je to náramný fešák.

Já bych mu přála hlavně to, aby konečně prohlédl. Aby si všiml, koho to má vlastně kolem sebe, kdo ho umí pořádně ocenit a má to pravé pochopení pro jeho uměleckou duši, že? Myslím prostě, že by se měl usadit a najít si k sobě nějakou spřízněnou duši, která může být i  mladšího věku.  Mimochodem – víte že jsem o 51 let mladší než on?

Jaké byly vlastně Vaše počátky v divadle S+H?

Já se připojila do naší divadelní rodiny až v roce 1971 a to v poněkud noblesnější podobě, než jakou mě znáte dnes. Měla jsem moderní kalhotový kostýmek, módní brýle a celkově jsem byla taková emancipovaná. Bohužel má Pepa, tedy pan Spejbl, z takovýchto žen příliš velký respekt, takže jsem po pár představeních vyfasovala tento nenápadný šedivý učitelský kostýmek, ve kterém se cítím tak...prakticky...dodnes. Ovšem co si budeme povídat - nejvřelejšího přijetí se mi od něj stejně dostane, když navléknu zástěru a přinesu bábovku.

Mánička je Vaše vnučka, jak se vůbec vychovává takovádle všetečka?

Tady si vás dovolím opravit. Mánička je má pěstounka, copak já mám věk na to být babičkou?

Ale výchova Máničky je jednou velkou radostí. Víte, já se snažím rozšířit vědomostní obzory celé naší dřevěné rodinky, ale málo platné – vidět je to jen a jen u Máničky.

Helena Štáchová byla Vaší první lidskou maminkou, co byste o ní řekla, jaká byla?

Helenka je v pravém smyslu slova má stvořitelka. To ona si mě prosadila jako protipól k panu Spejblovi. Předtím se kolem něj motaly ty směšné ženské jako paní Frňoulová, Drbálková nebo Švitorková, ale teprve díky Helence dostal pan Spejbl adekvátní ženský protějšek – Hovorkovou - tedy mě.

Helenka byla nemírně činorodá a neznám nikoho, kdo by ji neměl rád. Vždy na ni budu s láskou vzpomínat.

Občas v některých hrách Vám Hurvínek říká paní učitelko, jak to tedy je?

Jsem učitelka přírodopisu, ale již na penzi. Nicméně víte jak to je. Učitelů je málo a tak pořád zaskakuji. Díky tomu jsem se mohla letos zúčastnit i soutěže Zlatý Ámos o nejoblíbenějšího učitele.

Co byste popřála divadlu S+H do dalších let?

Moc bych si přála, abychom měli dál štěstí na správné lidi, kteří se o nás starají. Když se ohlédnu, tak to byl jeden skvělý kumštýř za druhým. Krásná léta a plno nezapomenutelných vzpomínek....Tak si přeji, ať si v budoucnu tyto jedinečné vzpomínky stále vytváříme.