ZELENÁ VÝSTAVA

Zoo Jihlava

 

 

Zoologická zahrada Jihlava

Březinovy sady 5642/10
586 01 Jihlava 1

Tel.: +420 567 573 730

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
WWW: www.zoojihlava.cz

Město: Jihlava
Zakladatel: Oldřich Vávra
Datum založení: 1957
Ředitel: Ing. Jan Vašák (2019)
Počet druhů: 248
Počet zvířat: 1138
Rozloha: 8,9 ha
Členství: WAZA; IZE; UCSZOO; EAZA;  SPECIES 360

 

Historie:

Zoo Jihlava se rozkládá v malebném údolí řeky Jihlávky. Zoo se specializuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Historie zoo sahá až do roku 1957, kdy vznikl původní zookoutek, v němž byli k vidění například bažanti a papoušci. Časem přibyla další zvířata, jako medvěd hnědý, šakali, jaci, daňci či srnky, ale i lvi, psi dingo nebo vlci. Zookoutek postupně přerostl v zoo. Současná zoo je moderní a ročně láká do srdce Vysočiny tisíce návštěvníků a stále přibývají nové druhy zvířat. Zoo Jihlava se může pochlubit největší kolekcí drápkatých opic na území České republiky. V zoo uvidíte nejen zajímavé druhy zvířat, ale také ohrožené druhy, protože zoo se snaží přispět k ochraně biodiverzity světa. Zoo vede plemennou knihu pro krokodýla siamského a chovný program pro kočku slaništní a pro klokánka králíkovitého.

Zvířata z celého světa:

Kolekce zvířat v Zoo Jihlava je bohatá, a když areálem procházíte, stále je co vidět. Najdete zde ikonická i mezi návštěvníky populární zvířata – žirafy, tygry sumaterské, tapíry jihoamerické, různé druhy opic jako kočkodany, guerézy nebo zmíněné drápkaté opice. Nechybí medvědi malajští, hrošík liberijský, několik druhů klokanů a klokánků, ale také ptáci – kasuáři, arové, pelikáni či plameňáci, na své si však přijdou i milovníci plazů. Dále se seznámíte i s těmi méně známými druhy zvířat jako například velemyš, babirusa, hlodoun nebo kuskus. V zoo na vás čekají zvířata celého světa, tak přijďte objevit Africkou savanu, Australskou farmu, Shetlandské ostrovy, Asijský pavilon, Tropický pavilon, Haciendu Escondido, Malay Medan nebo vesnici Matongo.

Jednička v chovu irbisů

Specializaci na chov kočkovitých šelem dokazuje i fakt, že jihlavská zoo je jedničkou v chovu irbisů v České republice a přední  místo zaujímá i ve světě. Od roku 1994 do roku 2019 prošlo zoo celkem 28 irbisů (můžete je znát i pod názvem levhart sněžný - Panthera uncia), a narodilo se zde 23 mláďat, z niž se 22 podařilo úspěšně odchovat. Zoo Jihlava je právem zapsána v České knize rekordů za „nejvíce odchovů nejvýše žijících kočkovitých šelem“. Mláďata z Jihlavy obohatila chovy zoologických zahrad Ruska, Francie, Polska, Irska nebo Indie. Irbisy si v jihlavské zoo můžete prohlédnout v expozici Himálaj, kde je najdete společně s levharty perskými a pandami červenými. Irbis je asi nejlepší skokan mezi savci, může doskočit do vzdálenosti až 15 metrů při překonávání horských potoků a strží, a je nejvýše žijící kočkovitou šelmou – našli bychom ho až do nadmořské výšky 4 500 m n. m. Irbisům v Jihlavě pomáháme i skrze záchranný projekt IRBIS MONGOLIAN CENTER. Ten se zaměřuje na výzkum a ochranu irbisů v jejich domovině – v Mongolsku. Cílem je monitoring sněžných levhartů pomocí fotopastí v oblastech jejich výskytu a také podpora pastevců a bývalých pytláků, kteří už sněžné levharty neloví, ale naopak na monitoringu spolupracují. Projekt můžete podpořit i vy – koupí zvířátek z vlny v našem obchodu se suvenýry. 

Drobný primát potřebuje naši pomoc

Návštěvníky jihlavské zoo pokaždé zaujme skupina volně žijících tamarínů pinčích (Saguinus oedipus). Tito drobní primáti nejsou na útěku, ale žijí volně v blízkosti své expozice. Stejně jako v přírodě se zdržují na určitém území, které neopouštějí, a proto je mohou návštěvníci naší zoo pozorovat tímto netradičním způsobem. Tamarín pinčí patří mezi drápkaté opice a vyskytuje se v severozápadní Kolumbii mezi řekami Atrato a Magdalena. Žije ve vlhkých tropických lesích,  některé populace se mohou vyskytovat také v suchých oblastech s nízkými sezónními srážkami. Jsou drobní, mají od 20 do 25 cm plus ocas, který má 30 až 40 cm, a váží od 300 do 450 gramů. Nemůžete si je splést díky charakteristické „kštici“ na temeni hlavy. V současné době patří tamarín pinčí podle odborníků k 25 nejkritičtěji ohroženým druhům primátů na planetě. Ohrožuje ho především masivní ztráta přirozeného biotopu a v současnosti je jejich populace větší v lidské péči než ve volné přírodě.

Zvláštní „prasojelen“

Babirusa sulaweská (Babyrousa celebensis) je zvláštní sudokopytník pocházející z tropických lesů ostrova Sulawesi a několika přilehlých ostrůvků v Indonésii. Tohle prase je velmi vzácné, v České republice ho chová pouze Zoo Jihlava. Má poněkud bizarní vzhled – díky šedé vrásčité kůži, protaženému rypáku a zejména díky špičákům u samců, které se jim stáčejí nad hlavou. Možná vypadají trochu hrozivě, ale slouží pouze na ozdobu. Jsou velice křehké, takže při souboji by se zlomily. Protože kly samců místním domorodcům připomínaly parohy, dostaly podle nich babirusy i svoje jméno. V indonéštině znamená slovo babi prase a rusa jelen, dohromady tedy prasojelen. Babirusy jsou všežravci jako jiná prasata, avšak na rozdíl od nich neryjí v zemi, ale potravu sbírají na povrchu. Žijí v malých skupinách a relativně pomalu se rozmnožují. V Jihlavě se podařilo babirusy i odchovat, v roce 2018 se zde narodila samice. Babirusy mohou návštěvníci obdivovat v Asijském pavilonu, kde sousedí s erbovním zvířetem Zoo Jihlava – gibonem zlatolícím (Nomascus gabriellae).

A nyní si osvěžíme naše závity:
1) Která šelma je nejlepší skokan a jak daleko doskočí?
2) Jak se jmenuje drobný primát, původem z Kolumbie, který patří ke kriticky ohroženým?
3) Na jakém ostrově bychom našli „prasojelena“, tedy babirusu?

Odpovědi:
1) irbis, 15 metrů 2) tamarín pinčí 3) Sulawesi

 Propagační video Zoologické zahrady Jihlava

 

 Seriál České televize - Ze ZOO do ZOO - Jihlava (2012)

 

Zoologická zahrada Jihlava ve fotografii

Veškeré foto, audio, video a knižní materiály umístěné na tomto vzdělávacím portále jsou výhradně pro účely doplnění konkrétní výstavy
a je zakázáno jakékoliv kopírování, šíření obsahu třetím stranám.  Další distribucí se uživatel vystavuje postihu porušení autorského zákona.